Masivní sluneční bouře na Zemi před 14 300 lety

Kmen stromu v jižní Francii: Ještě ne zcela zkamenělý

Nejsilnější známá masivní sluneční bouře zasáhla Zemi před 14 300 lety. Ukazují to letokruhy stromů a ledová jádra, ve kterých výzkumníci našli stopy výjimečně vysoké úrovně kosmického záření.

Sluneční bouře dokážou na Zemi vytvořit krásné okamžiky, například když se projeví v podobě barevné polární záře. Ale je tu i druhá stránka: zvláště silné erupce mohou způsobit ničivé škody na satelitech, komunikačních systémech a energetických sítích. Vědci již zjistili, že k takovým supervzplanutím docházelo častěji, než se dlouho předpokládalo.

Nyní se tady nachází nové zjištění: Podle studie v časopise „Philosophical Transactions of the Royal Society“ se Země stala zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká se kdy naměřila před 14 300 lety. Kosmické záření bylo údajně více než desetkrát intenzivnější než ve všech slunečních bouřích moderní doby a dvakrát tak vysoké než při posledních známých událostech tohoto druhu.

Důkazem masivní přírodní události bylo několik pařezů mrtvých stromů ve francouzských Alpách. Jde o pozůstatky, jejichž fosilizace se ještě nedokončila, píše ve studii skupina vedená Edouardem Bardem z Collège de France.

Tým analyzoval jednotlivé letokruhy. Zjistili obrovský nárůst úrovně radiokarbonu před 14 300 lety. ,,Objev takové sbírky zachovaných stromů je skutečně mimořádný,“ uvedla spoluautorka Cécile Miramontová z University of Aix-en-Provence podle prohlášení doprovázejícího studii. ,,Porovnáním šířky jednotlivých letokruhů v různých kmenech stromů jsme byli schopni pečlivě sestavit jednotlivé stromy do delší časové osy.“

Prsteny pařezu v řece Drouzet svědčí o událostech minulosti; Masivní sluneční bouře na Zemi před 14 300 lety
Prsteny pařezu v řece Drouzet svědčí o událostech minulosti

Nedostatečná ochrana před silnými slunečními bouřemi

Důkazem slunečních bouří mohou být kromě letokruhů i ledová jádra. V předchozích studiích vědci zjistili, že sluneční bouře zvyšují koncentrace izotopu beryllia-10. Vědci proto porovnali hodnoty radiokarbonu s měřením berylia z grónských ledových jader. Jejich závěr: Nárůst radiokarbonových hladin způsobil masivní sluneční bouři, která vyvrhla obrovské množství energetických částic do zemské atmosféry.

,,Radiokarbon je neustále produkován v horních vrstvách atmosféry prostřednictvím řetězce reakcí spouštěných kosmickým zářením,“ uvedl Bard v prohlášení. ,,Vědci nedávno zjistili, že extrémní sluneční události, jako jsou sluneční erupce a výrony koronální hmoty, mohou také způsobit krátkodobé výbuchy energetických částic, které přetrvávají jako obrovské skoky v produkci radiokarbonu, ke kterým dochází v průběhu jednoho roku.“

Vědci varují, že základní porozumění slunečním bouřím se jeví nezbytné. Zejména proto, aby se mohlo v budoucnu chránit globální komunikační a energetickou infrastrukturu. Podle nich by podobná sluneční bouře měla katastrofální dopady na dnešní moderní technologickou společnost.

,,Magnetické pole Země, které nás běžně chrání, nemůže odolat hromadnému náporu nabitých částic,“ řekl před časem astrofyzik Günther Hasinger. ,,Pokud sluneční bouře zasáhne oblasti s citlivou infrastrukturou, může paralyzovat energetické a mobilní sítě. Digitální komunikace se rozpadá, kliniky a jaderné elektrárny se musí uchýlit k nouzovým generátorům.“

Zdroj: spiegel, Vapol