Jupiterův měsíc Europa produkuje svůj vlastní CO₂

Snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazují vnitřní zdroje uhlíku na Jupiterově měsíci Europa. Říká se, že pod ledovou krustou se nachází oceán. Náznak možného života za nepříznivých podmínek?

Kde je voda, tam může být i život. Tam, kde je oxid uhličitý (CO₂), ještě více. Na Zemi je molekula nejen obávaná jako hnací síla klimatické krize, ale je také vnímána jako stavební kámen života v uhlíkovém cyklu. Rostliny přeměňují CO₂ na kyslík, zatímco zvířata a lidé jej přeměňují naopak.

Pro pátrání po možné existenci mimozemských forem života je dobrou zprávou, že Jupiterův měsíc Europa je pokrytý ledovou krustou. Ta se z velké části skládá ze zmrzlé vody a CO₂. Podle nových výsledků výzkumu pochází uhlík také ze samotného Měsíce. Takže se tam nedostal z jiných zdrojů ve vesmíru, jako jsou meteority.

K tomuto závěru dospěly dvě různé studie, které se objevily v aktuálním čísle časopisu „Science“. Oba využívají data poskytnutá vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Pomocí podrobných infračervených snímků vědci studovali povrchovou strukturu členité oblasti zvané Tara Regio, kde se nachází koncentrace CO₂ obzvláště vysoká.

Pohled na Evropu: ledový svět; Jupiterův měsíc Europa produkuje svůj vlastní CO₂
Pohled na Europu: ledový svět

Pod ledovou krustou podezřelý oceán

Oblast, která se zdá široká přibližně 1 800 kilometrů, se popisuje jako „terén chaosu“ se strmými okraji a puklinami. Možné vysvětlení tvarů: Pod ledovou krustou, která je tlustá více než deset kilometrů, se předpokládá oceán, ze kterého by mohla vystoupit teplá voda a na studeném povrchu znovu zamrznout. V oblasti Tara Regio se nyní zjistilo velké množství soli, což oblasti dodává nažloutlou barvu v kontrastu s převážně bílou ledovou skořápkou Měsíce.

Astronomka Samantha Trumbo z Cornell University dochází z geologie oblasti k závěru, že CO₂ pochází z nitra Měsíce, „pravděpodobně z vnitřního oceánu“. Podle studie Trumba a geologa Michaela Browna z California Institute of Technology však nelze vyloučit, že uhlík vznikl jako minerál ve tvaru horniny.

Druhý tým z americké vesmírné agentury NASA hledal unikající plyn nebo oblaky vodní páry. Nic tam nenašlo, ale potvrdilo to tvrzení, že zdrojem uhlíku musí být vnitrozemí Europy.

Olivier Witasse z Evropské vesmírné agentury Esa popsal výsledky jako „velmi vzrušující“. V dubnu Esa vyslala sondu Juice, aby shromáždila materiál z Jupiterových měsíců Europa, Ganymede a Callisto, kde se také detekoval uhlík. Příjezd se plánuje na rok 2032.

Setkání s mimozemšťany tam však nelze očekávat. V extrémních podmínkách Europy se pravděpodobně daří pouze drobným organismům, jako jsou mikroby.

Zdroj: spiegel, Vapol