Úžasná schopnost chrupavky

Vědci z Nizozemska dávají naději lidem s osteoartrózou kolene. Vyvinuli postup, který umožňuje růst nové chrupavky v kloubu a také zmírňuje příznaky. Stanou se endoprotézy zbytečné?

Chrupavka je lubrikant pro aktivní život. Bez toho by se nikdo nemohl pohybovat bez bolesti. Má dokonalý, hladký povrch a navíc se obklopuje viskózní kapalinou. Například v koleni tyto vlastnosti zajišťují, že tření mezi kloubními částmi je jen tak velké jako u bruslí na ledě.

Běda, když chybí chrupavka. Pak se kost tře o kost. Asi třetina mužů a polovina žen starších 60 let pociťuje bolest způsobenou ztrátou chrupavky, nazývanou také osteoartróza. Více než čtyři miliony lidí v Německu si už nechalo nainstalovat umělý kloub, protože nevěděli, co jiného dělat.

V budoucnu by ale mohla existovat alternativa k náhradním dílům. V sérii experimentů na pacientech s osteoartrózou kolena, chce tým výzkumnice Mylène Jansen z University Medical Center Utrecht ukázal, že artrózu lze zpomalit a dokonce zvrátit. K tomu vědci a lékaři uvolňují tlak na koleno pomocí speciálního zařízení. V kloubní štěrbině se vytváří prostor, takže v mnoha případech chrupavka znovu doroste a ztloustne. Současně dochází ke zmírnění příznaků pacienta.

Existuje stále více důkazů, že „proces rozpadu tkáně u osteoartrózy lze zvrátit,“ píše Jansenová spolu se svým kolegou Simonem Mastbergenem v přehledovém článku v renomovaném odborném časopise „Nature Reviews Rheumatology“.

Dokáže obnošený materiál skutečně omladit? „Výsledky beru velmi vážně,“ říká Henning Madry, profesor experimentální ortopedie a výzkumu osteoartrózy z univerzitní nemocnice v Sársku. ,,Úleva zjevně dává chrupavce příležitost k regeneraci. Ohromující a úžasná skutečnost, že to tak dobře funguje.“

Úžasná schopnost omlazení chrupavky

Vzácný materiál se skládá z asi 70 % vody, asi 25 % kolagenových vláken a dalších bílkovin a pouze 5 % buněk chrupavky. Ty produkují extracelulární matrix, tj. elastickou látku mezi buňkami. Tkáň není zásobena krví; Dlouhou dobu se jí proto odepírala schopnost dorůst.

Již v 90. letech se však objevily náznaky samoléčebných sil. Po operacích, při kterých se kosti přeřezaly a přemístily se, aby se napravilo například postavení kolena nebo kleče, si lékaři často všimli, že zákrok, známý jako osteotomie, působí nejen proti přetěžování určitých kloubních ploch, ale také vedl k obnově chrupavkové tkáně.

Úžasná schopnost chrupavky
Osteoartróza v kolenním kloubu je rozšířené onemocnění

Při pokusech o uzdravení vědci v Utrechtu používají fixační rám, který se ukotví šrouby ve stehenní a holenní kosti. Poté se pomocí rámu na několik týdnů kosti opatrně oddělí o pět milimetrů, aby se spára opět zvětšila. Odborně se metoda nazývá distrakce kolenního kloubu.

V jedné studii nosilo 20 žen a mužů s těžkou kolenní osteoartrózou fixační rám po dobu dvou měsíců a poté se rám odstranil. Vědci zkontrolovali dopad zásahu pomocí MRI. Před zákrokem a poté v intervalu jednoho, dvou, pěti, sedmi a deseti let. Výsledek: Vrstva chrupavky rostla zejména v prvních dvou letech po zákroku a dále se zvětšovala po deseti letech.

Cíl studie

Jansen vysvětluje tuto „opravnou činnost“ třemi možnými mechanismy. Za prvé, distrakce odstraňuje mechanický tlak z chrupavky, aby byla lépe zásobována živinami synoviální tekutinou, laicky také známou jako synoviální tekutina. Aby se mohl nasáknout a vymáčknout jako houba, měli by pacienti dokonce hýbat s rámem na noze. ,,Chrupavka potřebuje určité změny tlaku, aby zůstala zdravá,“ říká Jansen. ,,Proto doporučujeme pacientům, aby chodili s ošetřeným kolenem, v případě potřeby pomocí berlí.“

Za druhé, rozptýlení také ovlivňuje okolní kostní buňky a stimuluje je k opravě poškozené tkáně pomocí mediátorových látek. A do třetice se aktivují kmenové buňky, které se mohou přeměnit na nové buňky chrupavky.

Úžasná schopnost léčby ale přináší i rizika. To může způsobit zánět na kůži, kde je rám našroubován. Obyvatelé Utrechtu chtějí tento vedlejší účinek omezit používáním speciálního antimikrobiálního obvazu na rány. Podle Jansena brzy v různých nizozemských nemocnicích začne randomizovaná studie s celkovým počtem 1 200 pacientů s kolenem.

Cílem studie je zjistit, zda rozptýlení může být alternativou k instalaci umělého kloubu. I když takové endoprotézy také zmírňují bolest, časem ztrácejí oporu a je nutné je s rostoucí námahou nahrazovat. Podle výsledku studie se nizozemská vláda rozhodne, zda ještě mladý, ale bezesporu úžasný zákrok s fixačním rámem zařadí do standardní péče.

Henning Madry, ortoped v Sárské univerzitní nemocnici, je už nadšený. Říká: ,,Pokud by se distrakce kolenního kloubu dala použít k oddálení vložení endoprotézy o pět let, bylo by to pozoruhodné.“