Vědci to již tušili, ale nyní jsou si jisti: oblak popela nikdy nebyl výše než při letošní sopečné erupci na Tonze. Vyvržený materiál poprvé prorazil stratosféru.
Erupce sopky na Tonze na začátku tohoto roku vytvořila nejvyšší oblak popela, jaký byl kdy na Zemi zaznamenán. Na 57 kilometrech dokonce erupční sloup pronikl do třetí vrstvy zemské atmosféry, mezosféry. Podezření již existovalo – nyní to potvrdili vědci z Oxfordské univerzity. Podmořská sopka Hunga-Tonga-Hunga-Ha’apai vybuchla v polovině ledna 2022 a vyvrhla gigantický mrak popela a plynu kilometry vysoko.
Výzkumná práce, na které se podílela i Mnichovská univerzita aplikovaných věd, se publikovala v časopise ,,Science.“
Vlny tsunami do Japonska a Jižní Ameriky
Erupce rozpoutala vlny tsunami, které smetly břehy dokonce i v Japonsku, na Aljašce a v Jižní Americe. Po erupci bylo několik dní málo informací z polynéského ostrovního státu, který se nachází 2 300 kilometrů severovýchodně od Nového Zélandu. Království se 107 000 lidmi se pokrylo silnou vrstvou popela, který znečišťoval i pitnou vodu. Hunga-Tonga-Hunga-Ha’apai leží pouhých 64 km severně od hlavního města Tongy, Nuku’alofa, pod hladinou moře.
Doposud však vědcům podle prohlášení chyběla metoda, jak přesně změřit výšku oblaku popela. Snímky pořízené meteorologickými družicemi každých deset minut, které dokumentovaly rychlé změny trajektorie oblaku, spolu s jevem známým jako paralaxový efekt, by to nyní umožnily.
Sopečná erupce měřená satelitem
Výsledky ukázaly, že oblak dosahoval výšky 57 kilometrů. ,,To je výrazně vyšší hodnota než u předchozích držitelů rekordů,“ tvrdí vědci. V roce 1991 sopka Pinatubo na Filipínách vyvrhla nejvyšší známý sloupec erupce měřený satelitem. Dosáhla prý výšky 40 kilometrů. Mrak El Chichón v Mexiku vzrostl v roce 1982 asi o 31 kilometrů.
Erupce Hunga-Tonga-Hunga-Ha’apai se stává prvním pozorovatelným důkazem vulkanické erupce, jejíž materiál se vstříknul přes stratosféru do mezosféry. Ta začíná asi 50 kilometrů nad zemským povrchem.
,,Toto se jeví jako mimořádný výsledek. Protože nikdy předtím jsme neviděli tak vysoký oblak jakéhokoli druhu,“ řekl hlavní autor Simon Proud z Oxfordské univerzity. Navíc, vzhledem k dobrému satelitnímu pokrytí, se jeví až nyní možné vypočítat výšku erupčního sloupce pomocí paralaxové metody. ,,To by před deseti lety nebylo možné.“
Spoluautor Andrew Prata řekl: „Další vědecké otázky, kterým chceme porozumět, jsou: Proč se mrak Tonga zvedl tak vysoko? Jaké jsou klimatické dopady této erupce? A z čeho přesně se oblak vytvořil?“
Zdroj: spiegel, Vapol
