Mezinárodní výzkumná skupina tvrdí, že suroviny a dostupnost půdy nepředstavují skutečnou překážku pro globální energetický systém se sluneční energií v jeho středu. Řekli, že prognózy růstu fotovoltaiky by neměly mít svou osu na elektrárnách v užitkovém měřítku. A místo toho by měly za zdroj budoucích velkých objemů trhu uvažovat vertikální fotovoltaiku, agrovoltaiku a plovoucí fotovoltaiku. Solární energie by teoreticky mohla pokrýt světovou poptávku po elektřině jen 0,3 % rozlohy země. To je jeden z hlavních závěrů nového výzkumu skupiny akademických institucí v čele s Aarhuskou univerzitou v Dánsku. Výzkumníci tvrdí, že dostupnost surovin a půdy nemá představovat skutečné překážky pro fotovoltaiku v jejím závodě o ovládnutí globálního energetického prostředí.
Vědci tvrdí, že na průměrnou roční výrobu solární energie 1 370 kWh/kW by bylo potřeba 38 milionů hektarů. Poznamenali, že svět má celkovou rozlohu 13 003 milionů hektarů.
„Naši současnou spotřebu elektřiny by tedy mohla pokrýt solární fotovoltaika pokrývající 0,3 % dostupné půdy,“ řekla výzkumnice Marta Victoria.
Výzkumníci uvedli, že konvenční předpoklady o globálním zavádění fotovoltaických elektráren v nadcházejících letech se obecně zakládají na pokrytí území a projekcích nákladů. Ty berou v úvahu především klasické, hustě zaplněné elektrárny v užitkovém měřítku. Tvrdí, že takové projekce ignorují potenciál vertikálních fotovoltaických systémů, plovoucích instalací, agrovoltaických systémů a polí integrovaných do budovy. Jakož i dalších inovativních konfigurací fotovoltaických systémů.
,,Nicméně tyto zárodečné aplikace ukazují, že stále existuje prostor pro inovace na systémové úrovni,“ uvedli akademici. ,,Shrnuto, ačkoli dostupná půda může omezit solární fotovoltaiku na místní úrovni, není toto omezení možné ve větším měřítku. A proto doporučujeme, aby modely zahrnovaly přesná a aktuální omezení založená na materiálech a dostupnosti půdy.“
Solární energie a světová poptávka po elektřině
Vědci popsali svá zjištění v článku „Solární fotovoltaika je připravena pohánět udržitelnou budoucnost“. Ten se nedávno publikoval v Joule. Řekli, že účinnost technologií solárních článků se v budoucnu výrazně zlepší. Což by mohlo pomoci vyřešit problémy s omezením půdy v konkrétních lokalitách. Rovněž tvrdili, že dostupnost surovin může být problémem pouze u tenkovrstvých fotovoltaických technologií. A nikoli u krystalických křemíkových článků, které v současnosti představují 95 % celosvětového trhu.
,,Díky zvýšení účinnosti a použití tenčích kontaktů se v posledních letech výrazně snížilo použití stříbra na watt. A v případě potřeby by se jako náhrada mohla použít měď nebo hliník,“ zdůraznila výzkumná skupina. ,,Neočekává se, že by nebuněčné materiály ve fotovoltaice (sklo, plast, hliník, beton a ocel) představovaly limit.“
Výzkumníci také uvedli, že solární energie si od roku 1976 udržela 23 % míru učení. A že náklady na FV technologii klesly o 23 % pokaždé, když se kapacita zdvojnásobila.
„Vzhledem k tomu, že míra učení je založena na cenách modulů, zahrnuje také eliminaci velké části marží ve výrobě FV díky silné konkurenci mezi dodavateli,“ uvedli vědci s tím, že hlavními faktory pro snížení nákladů je zvýšení efektivit úspor z rozsahu a vědecká práce na křemíkových materiálech.
Studie také představuje některé výzvy, kterým by fotovoltaika měla čelit v příštím desetiletí. Patří mezi ně vytváření regulačních rámců. Ty snižují nízké náklady, snižují kapitálové výdaje, umožňují elektrifikaci jiných energetických odvětví prostřednictvím řádných daňových schémat a posilují výzkum na zlepšení účinnosti a spolehlivosti fotovoltaiky.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
