Hudebníci mají o něco vyšší riziko duševních chorob

Hudebně aktivní lidé častěji hlásí depresi, syndrom vyhoření nebo psychotické příznaky

Již v roce 2019 vědci našli souvislost mezi hudebním nasazením a duševními problémy. Mezinárodnímu týmu se nyní podařilo prokázat, že to má také něco společného s geny.

Podle studie mají hudebníci v průměru o něco vyšší genetické riziko deprese a bipolární poruchy. K tomuto závěru dospěl mezinárodní výzkumný tým za účasti Institutu Maxe Plancka pro empirickou estetiku (MPIEA) ve Frankfurtu nad Mohanem.

Již v roce 2019 vědci našli souvislost mezi hudebním nasazením a psychickými problémy. Více než 10 000 Švédů tehdy poskytlo informace o svých hudebních aktivitách i o své psychické pohodě.

Hudebně aktivní lidé častěji hlásili depresi, syndrom vyhoření nebo psychotické symptomy, jak ukazuje publikace v časopise „Scientific Reports“.

Hudebníci mají o něco vyšší riziko duševních chorob

Pozitivní vlivy hudby nejsou vyloučeny

Vzhledem k tomu, že účastníci byli dvojčata, vědci byli schopni vzít v úvahu také rodinné vlivy, jako jsou geny a výchova. Tým zjistil, že hudební aktivita a problémy s duševním zdravím pravděpodobně spolu nesouvisí. ,,Takže lidé nedělají hudbu jako reakci na své duševní problémy nebo naopak,“ vysvětluje hlavní autorka Laura Wesseldijk. ,,Spíše lze souvislost připsat jak společným genetickým faktorům, tak vlivům z rodinného prostředí.“

Vědci později svůj výzkum rozšířili o metody z molekulární genetiky. Zjistili, že existuje určité překrývání mezi genetickými variantami, které ovlivňují problémy duševního zdraví, a těmi, které ovlivňují hudební angažovanost. Výsledky této studie se nyní publikovaly v časopise ,,Translational Psychiatry“.

Genetická souvislost mezi tvorbou hudby a duševním zdravím se zkoumala pomocí DNA 5 648 lidí. Analýza ukázala, že muži a ženy s vyšším genetickým rizikem deprese a bipolární poruchy byli v průměru častěji hudebně aktivní, více cvičili a vystupovali na vyšší umělecké úrovni – bez ohledu na to, zda skutečně měli psychické problémy.

Zároveň u účastníků s vyšší genetickou predispozicí k muzikálnosti bylo také o něco vyšší riziko rozvoje deprese – bez ohledu na to, zda skutečně hráli hudbu nebo ne.

„Propojení mezi tvorbou hudby a duševním zdravím je tedy celkově velmi složité,“ shrnuje Miriam Mosing, hlavní autorka obou studií. Tyto výsledky samozřejmě nevylučují pozitivní vliv hudby na duševní zdraví. Muzika může mít jistě pozitivní nebo dokonce terapeutický vliv na duševní zdraví.

Zdroj: spiegel, TowPoint