Farmáři často používají antibiotika v zemědělství, aby udrželi zvířata ve stájích zdravá. Rozšířené používání antibiotik však povzbuzuje bakterie k rozvoji a odolnosti vůči účinným složkám. Vzniklé odpory se stávají problémem i pro lidi, ale nic nenasvědčuje změně kurzu.
Na jednom metru čtverečním se někdy chová kolem deseti slepic. Pokud zvířata žijí v příliš malém prostoru s příliš velkým počtem druhů stejného druhu, rychle onemocní nebo se riziko onemocnění jednoduše zvýší. Proto všechna zvířata na farmě často dostávají antibiotika, rovněž profylaktická. Někdy také proto, aby rychleji dorostly do hmotnosti připravené k porážce.
Není to bez následků: rozšířené používání antibiotik povzbuzuje bakterie k rozvoji odolnosti vůči účinným složkám. Poté již nereagují na léčbu. To se stává nebezpečným, když mezi lidmi propuknou bakteriální onemocnění, která se pak jen stěží dají léčit. Někdy se vyvinou multirezistentní patogeny, proti kterým jsou (téměř) všechna antibiotika neúčinná.
Navzdory obavám z takové rezistence se v příštích několika letech bude v zemědělství používat stále více antibiotik, uvádí studie v časopise Plos Global Public Health. Mezi roky 2020 a 2030 se využití zvýší o osm procent. A to i přes pokračující snahu používat méně antibiotik.
Většina zemí údaje nezveřejňuje
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemře každý rok 1,3 milionu lidí, protože antibiotika na jejich infekce nezabírají. Zejména v nemocnicích často kolují bakterie, na které nezaberou téměř žádná antibiotika.
Například na mase nebo vejcích se bakterie odolné vůči antibiotikům mohou dostat k lidem, pokud se v kuchyni nedodržují hygienické normy. To zahrnuje například důkladné ohřívání drůbeže a čištění prkének, pokud bylo manipulováno se syrovým masem. Ale zbytečné nebo nesprávné používání antibiotik u lidí také podporuje rozvoj rezistence.
Těžko říci, kolik antibiotik jednotlivé země používají při chovu zvířat. Většina států by nezveřejnila přesné údaje o užívání antibiotik, řekl Nature autor studie Thomas Van Boeckel z ETH Zurich. Ačkoli Světová organizace pro zdraví zvířat ve skutečnosti zaznamenává spotřebu antibiotik v zemích, asi 40 procent států by to neuvedlo.
Identifikovaly se aktivní body antibiotik v zemědělství
Vědci proto odhadli používání antibiotik, aby odvodili trend až do roku 2030. Vycházel z údajů 42 zemí a projekcí Organizace OSN pro výživu a zemědělství.
Pomocí map znázorňujících hustotu zvířat identifikoval tým specialistů geografické hotspoty pro používání antibiotik v chovu zvířat. Pro rok 2020 stanovila použití zhruba 99 500 tun antimikrobiálních látek. Do roku 2030 by se podle odhadů mohlo toto číslo zvýšit o osm procent na zhruba 107 400 tun. Podle studie se tato hodnota stala vyšší než předchozí projekce.
Vědci pozorovali jasné regionální rozdíly: Většina antibiotik se v současnosti používá v Asii – zejména v Číně – asi 67 procent z celkového množství by mohlo připadat na kontinent. Očekává se, že tento trend má pokračovat až do roku 2030. Čínu následují Brazílie, Spojené státy, Indie a Austrálie jako průkopníky v užívání antibiotik.
Naproti tomu podle studie je méně než jedno procento celosvětového užívání antibiotik v Africe. Odborníci však odhadují, že nejvíce se hodnota zvýší do roku 2030. Důvodem je rostoucí poptávka po masných výrobcích na kontinentu.
V analýze však existují určité nejistoty. Podle článku ,,Nature“ Ranya Mulchandani, první autor studie, poukazuje na to, že většina zemí, které publikují data, jsou země s vysokými příjmy, a jsou tedy jen částečně reprezentativní. Použití antibiotik v jiných státech zůstává odhadem.
Globální přehled o používání antimikrobiálních látek je důležitý, uvádí studie. Mohlo by to pomoci určit, do jaké míry jsou jednotlivé státy skutečně závislé na antibiotikách v živočišné výrobě a kde je zvláště zapotřebí úsilí o omezení.
Zdroj: spiegel, TowPoint
