Pět pater do automobilového nebe. Na testovací dráhu. Když zde ještě běžela výroba, začínalo se v suterénu a auto se dokončilo v pátém patře. Je zde ta klopená zatáčka a přichází to jako reflex. Zastavím, sundám okna, nadechnu se a zavřu oči. Stojím tam uprostřed oválu na klopené zatáčce nad městem a zhluboka dýchám. Je to, jako bych se sebe nasál padesátá léta. Jako ve zpomaleném filmu, obrázek za obrázkem.
Hlasitě, pronikavě, pestře. Chraptivá píseň dvouválcových motorů. Šest set kubíků, 16,5 koně, oblé karoserie v jasných barvách. Bledě modrá, červená a zelená. Chvějí se, kvičí, voní olejem a olovnatým benzínem. Cítit smrad spálené gumy. Ano, přesně takhle to muselo bydlet zde nahoře v automobilovém nebi. A teď? Testovací dráha. Tichá.
„Jo, probuď se! A, prosím, u dalšího okruhu se drž stopy. Jezdíš jako Kermit v reklamě na BMW!“ Fotografové nejsou nikdy laskaví, když vás vracejí do reality. Jsme tady přece na to, abychom pracovali. Navíc zde ve výšce 28 metrů máme jen omezený čas na výjimku, neboť je den pracovního klidu. Stoupá s Fiatem na střechu, ale je to jen vzpomínka na minulost. Fiat už tuto dráhu nevyužívá a ani budova pod ní už není továrnou.
Testovací dráha v Lingottu
Jsme v Lingottu, což je městská čtvrť Turína. V domově největší italské automobilky. Lingotto je zároveň název této bývalé továrny, která byla postavena v roce 1916. Nemusíte mít ukončeno žádné studium architektury, aby vám bylo jasné, že tohle je monumentální! Legenda říká, že šéf Fiata Giovanni Agnelli (1866 – 1945) byl při návštěvě společnosti Ford v Detroitu tak nadšen, že se rozhodl vytvořit modernější továrnu. Vznikla Fabbrica Italiana Automobili Torino, ve zkratce FIAT.
Mezi lety 1915 až 1918 zakladatel Fiata získal 378 000 čtverečních metrů pozemků před branami Turína. Musel uzavřít 55 kupních smluv s původními vlastníky. V roce 1916 začala stavba a o deset let později bylo vše hotovo. Nyní jsme tady. V elektrickém autě. Na testovací dráze. Než jsme vyšli nahoru na střechu po rampách z čirého betonu rychle jako malé divoké Ferrari, uvědomili jsme si, že jsme přibližně o 20 hodin rychlejší než první auta.
Jejich výroba začínala v suterénu a s každou dokončenou částí stoupaly po rampě o patro výš a výš. Výroba byla přesně tak rozvržena. Etáž po etáži! Známý inženýr Giacomo Matté-Trucco (1869 – 1934) navrhl projekt Lingotto jako dvě podélná tělesa o délce 507 metrů a šířce 24 metrů. V pěti patrech se auta skládala systémem zdola nahoru, a když byla hotová, vyšla na střechu, kde je technici vyzkoušeli na oválu dlouhém kilometr. Prověřili tak kvalitu výroby. Pokud něco klepalo nebo drnčelo, auto se vrátilo o patro níže. Za šedesát let vzniklo v Lingottu 80 různých modelů, ale nejslavnějším byl jednoznačně Fiat 500. Jako poslední auto zde byla v roce 1982 vyrobena Lancia Delta. Ta zde absolvovala i poslední zkušební kola nad střechami Turína. Fiat rychle zjistil, že vertikálně vybudovaná produkce je zdlouhavá, nepohodlná a továrna je malá.
Testovací dráha dlouhá 4 kilometry
Čtyři kilometry nebo deset minut cesty odsud vybudoval novou továrnu ve čtvrti Mirafiori. Tam začala produkce již v roce 1939. Nyní se píše rok 2022 a namísto dvouválcového motoru vzadu má náš Fiat 500 elektromotor vpředu. Namísto 21 litrů benzínu v nádrži máme akumulátor s kapacitou 37,3 kWh v podlaze. Že tady vůbec můžeme jezdit, má s tímto autem hodně společného. Elektrické auto je tiché a nesmrdí benzínem. Lingotto bude zelené! Nový městský projekt se nazývá La Pista 500. Střecha s oválem se má díky vysazeným 40 000 rostlinám stát největší střešní zahradou v Evropě. Otevřená bude pro každého zájemce jako park na obloze. Přes 300 druhů různých rostlin, z toho nejvíce rychle rostoucí keře. A na ovál budou moci jet už jen bezemisní auta. Elektromobily. Tedy my.
Kdybys jezdil jen po oválu/testovací dráze, vypadalo by to takto: 443 metrů rovně a pak prudce volantem doleva a zase 443 metrů rovně a opět volantem doleva. Po chvíli se cítíš jako křeček v kolotoči. Kdyby si však občas zabrzdil a nestoupal na plyn, elektromobil by začal rekuperovat elektřinu a posílat ji zpět do akumulátoru. Potom bys mohl takto našetřenou energii investovat do ohnivého sprintu. To bys už nebyl křeček, ale Speedy Gonzales nebo Jerry na útěku před Tomem. Konečně jezdí pětistovka tak agilně, svižně a drze, jak to za benzinových dob nebylo možné.
Klopené zatáčky
V klopené zatáčce je tak přilepená na asfalt, jako by jejím omylem zabudovali pérování z Ferrari. Se syčením ji tlačí točivý moment 200 Nm, jako by nás naháněli karabinýři. Náš červený exemplář je Fiat 500 Red. Speciální model s červeným sedadlem řidiče, kabriolet s elektricky skládací střechou, větším akumulátorem, se kterým ujede i 320 kilometrů. Nabíjení 85 kWh trvá 35 minut z 10 na 80 procent. Auto se opět vyrábí v Turíně. Ne, ne v Lingottu, to přece víte. Pod klopeným oválem se nyní nacházejí místo továrny dva hotely, nákupní středisko, kino a část univerzity.
Elektromobil pochází z Mirafiori, což je téměř za rohem od místa, kde nyní parkuje. A pak sedíš po své změně v kavárně vedle továrny, zavíráš oči. Soustřeďuješ se na město a pomalu vydechuješ. Je to, jako by se kolem tebe měnil svět. Střešní zahrada namísto testovací dráhy, ticho namísto hluku, zeleň namísto šedé…
Zdroje: autobild.pluska, Vapol
