Exkrementy hospodářských zvířat významně přispívají k umělým emisím CO₂, uvádí Organizace pro výživu a zemědělství. Ta očekává další nárůst a doporučuje ještě produktivnější dojnice.
Hlad lidí po mase, mléce a vejcích tvoří významnou část jejich produkce skleníkových plynů: podle studie Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) se světová hospodářská zvířata stávají zodpovědná za 12 % lidských emisí skleníkových plynů. FAO očekává, že se tento podíl má díky zvyšující se spotřebě masa dále zvyšovat – a proto doporučuje především zefektivnit výrobu. Vzdát se masa má jen omezené účinky.
V roce 2015 se podle analýzy zveřejněné celosvětově vyrobilo 810 milionů tun mléka, 78 milionů tun vajec a 330 milionů tun masa. Vysoké emise skleníkových plynů způsobuje zejména skot – podle studie je podíl 62 %. Chov prasat má na svědomí 14 %, drůbež 9 %, buvoli 8 %, ovce a kozy 7 %. Pokud jde o konečný produkt, produkce masa představuje 67 % skleníkových plynů, mléko 30 % a vejce 3 %.
Více mléka na zvíře (krávu)
Většina emisí – asi 60 % – pochází přímo z nadýmání a exkrecí zvířat. Zbývajících 40 % pochází z nepřímých zdrojů, jedná se o výrobu pesticidů a hnojiv pro krmení zvířat, přeprava dobytka a mýcení pralesa pro pole a plantáže pro výrobu krmiva pro zvířata.
S ekonomickým růstem a trendem, kdy stále více lidí žije ve městech, roste i spotřeba masa, jak studie pokračuje. Růst světové populace bude znamenat, že spotřeba živočišných bílkovin se mezi lety 2020 a 2050 zvýší zhruba o pětinu (21 %).
FAO doporučuje, že nejúčinnějším způsobem snížení emisí z chovu hospodářských zvířat je zvýšení produktivity v rámci výrobního řetězce. Příkladem je vyšší produkce mléka na krávu. Mezi další návrhy patří zlepšení chovu nebo prostředky pro zlepšení trávení zvířat.
Vyhýbání se masu – zejména v bohatých zemích – je podle studie také způsob, jak snížit emise. Dopad je však omezený, zejména pokud se místo toho konzumované ovoce a zelenina pěstuje ve sklenících nebo se přepravuje letadlem.
Zdroj: spiegel, Vapol
