Evropské konsorcium se pokouší znovu o použití tzv. vyřazeného křemíkového prášku z výroby ingotů a plátků v několika průmyslových aplikacích, včetně výroby PV. Skupina nyní identifikuje způsoby, jak takové materiály dekontaminovat.
Mezinárodní konsorcium vedené norským výzkumným institutem Sintef se pokouší znovu o použití tzv. křemíkového prášku. Ten se běžně považuje za odpad, při výrobě ingotů a plátků pro různé průmyslové aplikace, včetně výroby solárních panelů.
Skupina pracuje pod záštitou projektu Icarus financovaného EU. Cíl má vyvinout modulární zpracovatelská řešení pro získání 95 % vysoce hodnotných surovin z výroby křemíkových ingotů a plátků prostřednictvím reaktorů s fluidním ložem (FBR) založených na tzv. proces Siemens.
„Tento materiál se může získat zpět jako součást výrobního procesu,“ řekl výzkumník Martin Bellmann. ,,A možná nám to umožní založit nový solární průmysl v Evropě.“
Bellmann popsal vyřazený křemíkový prášek z pilin jako „černé zlato“. A řekl, že přibližně 35 % křemíku při výrobě ingotů a plátků se po procesu řezání ztratí. Tento prášek lze skladovat v kapalné kalové směsi s nečistotami z procesu řezání, jako je kyslík, uhlík. Ale i nikl, železo a hliník.
Vyřazený křemíkový prášek
,,Křemík kontaminovaný těmito kovy není vhodný pro výrobu solárních panelů,“ řekl Bellmann s tím, že konsorcium v současné době hledá způsoby, jak materiál dekontaminovat. ,,Řada partnerů testuje různé způsoby separace křemíku z kontaminované směsi.„
Konsorcium chce také znovu použít křemenné kelímky, které se používají k tavení křemíku pro výrobu karbidu křemíku.
,,Normálně používáme k výrobě karbidu křemíku takzvaný vysoce čistý křemen, ale je to velmi drahé,“ řekl Bellmann. „Naší představou je, že by mohlo být možné nahradit vysoce čistý křemen odpadem z kelímku. Což je v podstatě také křemen velmi vysoké čistoty“
Konsorcium zahrnuje norskou společnost Northern Silicon AS, francouzskou specialistku na recyklaci FV Rosi Solar, italskou společnost Magneti Marelli Spa a německou bifa Umweltinstitut GmbH.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
