Obrovské tání ledu z vnitrozemí Grónska vede ke globálnímu vzestupu hladiny moří, které se podcenilo. To by mohlo mít důsledky i pro předpovědi na jihu zeměkoule.
Grónské tání ledu
Dalším problémem v klimatické krizi by se mohlo stát vnitrozemí Grónska. Severovýchodní ledový proud (Negis), jediný svého druhu na ostrově, přepravuje z vnitrozemí Grónska do moře více ledu, než si odborníci dosud mysleli. A rychlost odtoku se zvyšuje, naznačuje vyhodnocení naměřených dat v odborném časopise ,,Nature“.
Do roku 2100 mohl samotný Negis zvýšit hladinu moří o přibližně 1,5 centimetru, což by přispělo ke zvýšení hladiny moře stejně jako celý ledový příkrov Grónska za posledních 50 let. Tým vedený Shfaqatem Khanem z Technické univerzity v Dánsku píše, že tání ledu je šestkrát větší, než se dříve předpokládalo.
,,To jsme nečekali,“ řekl výzkumník podle ,,Sciencenews“. Obává se důsledků pro ostatní regiony světa. „Příspěvek Grónska a Antarktidy ke stoupající hladině moře bude v příštích 80 letech výrazně větší, než jsme dříve předpovídali.“ Ledový příkrov v severovýchodním Grónsku byl dlouho považován za stabilní.
Obrovský dopravní pás
Kahnův tým vyhodnotil GPS data ze tří stanic na hlavní řece Negis, které jsou 90 až 190 kilometrů ve vnitrozemí a odhalují i menší pohyby ledu. Proudění ledu se ve všech třech bodech zrychlilo od roku 2016 do roku 2019. Zatímco na nejvzdálenější stanici se led zpočátku pohyboval směrem k moři o 344 metrů za rok, o tři roky později to bylo 351 metrů. Satelitní data potvrdila, že led proudí stále rychleji až 200 kilometrů do vnitrozemí. Tým specialistů použil počítačové modely k odhadu výsledného vzestupu hladiny moře.
Jako gigantický dopravní pás přenáší severovýchodní ledový proud Grónska ledové masy na vzdálenost více než 600 kilometrů z vnitrozemí ostrova k pobřeží. Touto cestou odtéká 12 procent grónského ledového příkrovu do moře. Dva obrovské ledovce na pobřeží zpomalují proud, Nioghalvfjerdsfjord a Zachariae Isstrøm. Podobně jako přehrada blokují přímou cestu ledových mas do moře. Ale ledovce mizí v důsledku klimatických změn.
Například Zachariae Isstrøm se zhruba deset let značně zmenšuje v důsledku tání a každý rok ztrácí několik gigatun ledu. Tím se oslabuje jeho brzdná funkce. Tok ledu za ledovcem se už dávno zrychlil. Doposud však nebylo jasné, jak daleko tento efekt zasahuje do vnitrozemí. Z aktuálního hodnocení vyplývá, že v roce 2021 dosáhl dokonce 250 kilometrů do vnitrozemí.
Experti se obávají, že podobné procesy by také mohly přispět ke zvýšenému ústupu ledu za ledovci Pine Island a Thwaites Glacier v západní Antarktidě, což dosud nebylo zohledněno v prognózách vzestupu hladiny moří. Větší analýzy nyní musí ukázat, jak velký je ve skutečnosti celkový rozsah vlivu na severním a jižním pólu.
Zdroj: spiegel, Vapol
