Pouhých 31 světelných let od nás astronomové objevili neuvěřitelně vzácný svět velikosti Země. Nově objevená planeta obíhá ve vzdálenosti od své hvězdy a vyvstává tak otázka, jestli je obyvatelná. Tedy pokud má exoplaneta sama o sobě vhodné podmínky pro vznik života.
Tyto informace zatím nemáme k dispozici, ale svět představuje slibného kandidáta pro budoucí hledání biosignatur na blízkých exoplanetách o hmotnosti Země.
Hon za obyvatelnými planetami
Pátrání po exoplanetách – tedy extrasolárních planetách mimo naši Sluneční soustavu – je omezené současnými technologickými možnostmi. Technologie patří mezi úžasné pomocníky, avšak naše základní metody hledání exoplanet jsou mnohem lepší pro hledání velkých světů než malých.
Je to proto, že se spoléhají na nepřímé příznaky. Tedy na účinky, které má exoplaneta na svou hostitelskou hvězdu. Tranzitní metoda detekuje velmi slabé, pravidelné poklesy světla hvězdy, když exoplaneta obíhá mezi námi a svou hvězdou. Druhá metoda radiálních rychlostí detekuje nepatrné změny vlnové délky světla, když se hvězda v důsledku gravitační interakce s exoplanetou velmi, velmi nepatrně pohybuje na místě.
Do této doby astronomové potvrdili objevy více než 5 200 exoplanet. Méně než 1,5 % z nich má hmotnost nižší než dvě Země.
A z nich možná jen tucet obíhá kolem svých hvězd ve vzdálenosti, kde by teploty mohly umožnit výskyt kapalné vody na povrchu. Tedy ne tak horké, aby shořela, a ani tak chladné, aby zmrzla.
Astronomové objevili „nový svět“
Poloha v této takzvané obyvatelné zóně je prvním krokem k tomu, aby se zúžilo, zda svět může, či nemůže být pohostinný pro život. A právě takovou zónu objevil tým astronomů pod vedením Diany Kossakowski z německého Institutu Maxe Plancka pro astronomii (MPIA) u nedalekého červeného trpaslíka Wolf 1069.
Nově objevená exoplaneta, jejíž hmotnost je 1,36krát větší než hmotnost Země, dostala jméno Wolf 1069b.
„Když jsme analyzovali data hvězdy Wolf 1069, objevili jsme jasný signál s nízkou amplitudou. Signál se podobal planetě o hmotnosti Země,“ říká Kossakowski.
„Kolem hvězdy oběhne za 15,6 dne ve vzdálenosti odpovídající jedné patnáctině vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.“
Kdyby Wolf 1069 byla hvězda podobná Slunci, znamenalo by to příliš vysoké teploty. Ale červení trpaslíci jsou mnohem menší a chladnější než naše domovská hvězda. To znamená, že jejich obyvatelné zóny jsou podstatně blíže hvězdě než obyvatelná zóna naší Sluneční soustavy, která se rozprostírá právě od okolí Venuše a dosahuje jen k Marsu.
Přestože Wolf 1069b je ke své hvězdě 15krát blíže než Země ke Slunci, záření, které na ni dopadá, je asi 65 % toho, které na Zemi dopadá ze Slunce.
Podmínky na nové planetě
Při této úrovni by měl mít holý, skalnatý Wolf 1069b podobně jako Merkur teplotu kolem -23 °C. To je pro kapalnou vodu příliš chladné, ale bez atmosféry by se kapalná voda stejně změnila v páru.
Je zřejmé, že na obyvatelnosti záleží mnohem víc než jen správná blízkost hvězdy.
Atmosféra by mohla zachytit teplo a zvýšit průměrnou teplotu, ale musela by to být pěkně hustá atmosféra. Mars má atmosféru a jeho průměrná teplota je -65 °C.
Magnetické pole
Atmosféra rudé planety není příliš silná. Je to prý proto, že nemá ochranné globální magnetické pole jako Země. Ani Venuše nemá vnitřně generované magnetické pole, ale její interakce se slunečním větrem vytváří pole vnější.
Vnitřně generované globální magnetické pole je výsledkem rotujících, konvektivních a vodivých tekutin uvnitř jádra planety, které přeměňují kinetickou energii na magnetickou a vytvářejí magnetické pole. A je možné, že Wolf 1069b takové pole má.
Kopii naší Země jen tak neobjevíme
Podle astronomů, tu máme ještě jeden problém. Víte, že k Zemi je vždy přivrácená stejná strana Měsíce? Tomu se říká slapový zámek a je to důsledek gravitačního „brzdění“ rotace tělesa, které je na těsné oběžné dráze s hmotnějším tělesem.
Vzhledem k tomu, že obyvatelná zóna červených trpaslíků se nachází velmi blízko hvězdy, je většina potenciálně obyvatelných exoplanet u červených trpaslíků slapově uzamčená. To znamená, že jedna strana je trvale ve dne a druhá v noci.
Vše však není ztraceno. Výzkumy ukazují, že takové světy mohou být stále obyvatelné, zejména v okolí terminátoru, tedy dvojí hranice mezi dnem a nocí. Simulovaná teplotní mapa Wolf 1069b však ukazuje, že kapalná voda se s největší pravděpodobností vyskytuje v oblasti přímo přivrácené ke hvězdě.
Zdroje: sciencealert, TowPoint
