Studie o klimatických extrémech naznačuje, že změny tepla a sucha by mohly ohrozit sklizeň chmele a dokonce i chuť piva. Existuje však také kritika analýzy ze strany průmyslu.
Klimatické změny mají v nadcházejících letech stále více působit problémy pěstitelům chmele v důležitých evropských pěstitelských oblastech. Na jedné straně by průměrné množství sklizeného chmele mělo být podle aktuální studie výrazně nižší než dříve. Na druhou stranu teplo a sucho ovlivnily obsah alfa kyselin, který je rozhodující pro hořkou notu piva. Mezinárodní tým, který publikoval své hodnocení v časopise Nature Communications, proto vyzývá k „okamžitým adaptačním opatřením“ a věří, že jsou nezbytné větší obdělávané plochy.
Pět zkoumaných pěstitelských oblastí zahrnuje Hallertau a Spalt v Bavorsku a Tettnang v Bádensku-Württembersku. V České republice a Slovinsku jsou také dva regiony. Od roku 2021 do roku 2050 tým očekává v těchto oblastech zhruba o třetinu méně alfa kyselin na hektar obdělávané plochy než v období 1989 až 2018. V Hallertau – nejvýznamnější evropské pěstitelské oblasti – je to dokonce téměř 40 %.
,,To odpovídá našim praktickým zkušenostem“
Tým pod vedením Martina Mozného z Akademie věd ČR v Brně jako výchozí bod porovnal sklizně z let 1971 až 1994 s 1995 až 2018 a zaznamenal již výrazné poklesy. Vědci to připisují zejména zvýšeným teplotám a nižším srážkám. Tyto výsledky se následně promítly do budoucnosti pomocí klimatických modelů.
Studii částečně kritizovali místní farmáři, kteří pěstují chmel, ale základní problém se dobře zná. ,,To je v souladu s našimi praktickými zkušenostmi,“ řekl podle agentury DPA Erich Lehmair ze Svazu německých pěstitelů chmele, který se na studii nepodílel. Loni byla také špatná úroda.
Pěstování chmele už reaguje na klimatické změny
Anton Lutz z Chmelařského výzkumného centra v Hüll v Bavorsku potvrzuje, že změna klimatu „představuje velký problém“ pro chmel, ale jednou z jeho kritik studie je, že nebyly brány v úvahu změny v odrůdovém spektru. Šlechtění již reagovalo na hrozící klimatickou změnu: starší odrůdy jsou klimatickými změnami téměř „převálcovány“. Zatímco nové odrůdy z Hüllu jsou „mnohem tolerantnější ke klimatu“. Skutečnost, kterou Lehmair také řeší: Kromě zvýšeného používání odrůd tolerantnějších ke klimatu zmiňuje jako protiopatření také zavlažování.
„Změna klimatu samozřejmě neignoruje pěstování chmele,“ říká Klaus Kammhuber – stejně jako Lutz pracuje ve výzkumném centru chmele. V konečném důsledku vše závisí na tom, zda se změna klimatu zpomalí nebo zhorší, zdůrazňuje. Proto musí být ochrana klimatu absolutní prioritou.
Zdroj: spiegel, Vapol
