Hlad, politické konflikty a násilí mohou uvrhnout společnost do chaosu – dnes stejně jako před stovkami let. Tento osud potkal i mayskou metropoli Mayapán. Ale co bylo spouštěčem potopení?
V těchto dnech je mnoho zpráv o suchu. Ať už v německých lesích, na loukách a polích, na americkém západě nebo na mnoha dalších místech světa – sucho trápí lidi po celém světě. Klimatický efekt mění naše společnosti; dnes jako před stovkami let.
To je zvláště patrné ve studii provedené mezinárodním týmem vědců v Mayapánu v Mexiku. Místo ruin na poloostrově Yucatán bylo kdysi posledním velkým městem mayské kultury.
Dlouho předtím, než Španělé dobyli Aztéckou říši pod vedením Hernána Cortése v roce 1521, Mayapán vzkvétal. Místo bylo politickým centrem regionu mezi asi 1100 a 1450 nl. Ve městě působily vlivné šlechtické rody, v jehož centru se postavily četné chrámy a pyramidy. Mayapán byl ale dlouho politicky nestabilní a sužovaný konflikty a úbytkem populace. Nepokoje dosáhly svého vrcholu v 15. století a nakonec vedly k úpadku města. Proč?
Jak nyní informuje tým vedený Douglasem Kennettem z Kalifornské univerzity, konec Mayapánu pravděpodobně z velké části způsobilo dlouhotrvající sucho. To vedlo nejen k hladu, ale také k vyhrocení politických konfliktů, které následně vedly k násilným střetům, uvádí studie v časopise Nature Communications.
„Kombinací klimatických dat s historickými zdroji a archeologickými nálezy získáme úžasně podrobný obrázek o mayské společnosti ve Střední Americe před 800 lety,“ vysvětluje spoluautor Norbert Marwan z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů (PIK). ,,A to ukazuje, že i tehdy mělo měnící se klima velký dopad na lidskou civilizaci.“
Dopady na civilizaci
Pro tuto studii geovědci hledali důkazy o klimatických změnách, včetně analýzy jeskynních minerálů, jako jsou stalagmity. Experti na starožitnosti naproti tomu prohledávali historické dokumenty, aby našli záznamy o nepokojích, a zkoumali lidské ostatky, zda nevykazují známky násilí.
To poskytlo ucelený obraz tehdejších okolností: Počet obyvatel města rostl odpovídajícím způsobem od roku 1100 s vrcholy hustoty osídlení kolem 1200 a 1350. Poté se počet obyvatel zmenšil a kolem roku 1450 se stal jen velmi malým. V Mayapánu kdysi žilo až 20 000 lidí, kteří se starali o sady, pěstovali kukuřici nebo obchodovali.
Vědci také zkoumali hromadné hroby z různých období. Ve dvou hrobech z konce 14. století našli ostatky mnoha lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí a stali se pohřbeni s rozbitou keramikou. Některé z jejich kostí se rozsekaly a spálily. Vědci je interpretují jako oběti konfliktů mezi politickými skupinami. Podobné stopy našli i v dalším hrobě z doby po roce 1400.
,,Naše data ukazují, že institucionální kolaps se zdá spojen se suchem a konflikty ve městě,“ píší vědci. Sociální systém byl zranitelný kvůli silné závislosti pěstování kukuřice. Nebyly tedy téměř žádné možnosti zavlažování a žádné větší skladovací prostory pro obilí. Protichůdné zájmy politicky vedoucích rodin problémy ještě prohloubily.
V severním Yucatánu geologické struktury v regionu zhoršily problémy. Pozemek je rovinatý a horký s pouze řídkým porostem. Povrchová voda se nachází pouze ve formě cenotů – dříve podzemních jeskyní v ploché vápencové desce Yucatánu, které se zhroutily a naplnily vodou. Je také známo, že Mayové kdysi ve velkém vymýtili lesy na jejich bývalé sídelní oblasti, která sahá zhruba k Tichému oceánu v dnešní Guatemale.
I dnes sucho způsobuje migraci
Odborníci počítají mayapánskou fázi za součást tzv. poklasického období. Ale ještě předtím, od 9. století, Mayové začali opouštět svá lidnatá města v deštném pralese s bohy-krály, kteří tam vládli. Proč místa jako Palenque nebo Tikal chátrala, se stává dodnes předmětem debat. Je možné, že klimatické změny alespoň podpořily kolaps v tomto období. O zbytek se pravděpodobně postaraly války mezi jednotlivými městskými státy, mezi nimiž bylo mnoho spojenectví.
Pokud jde o současné klimatické změny, vědci poukazují na to, že nedostatek potravin, sociální nepokoje a migrace způsobená suchem již v některých částech Mexika a Střední Ameriky vyvolávají obavy. ,,Naše transdisciplinární práce jasně ukazuje, jak důležité se jeví pochopit složité vztahy mezi přírodními a společenskými systémy. Zejména při posuzování role změny klimatu při zhoršování domácího napětí a frakcionalismu v oblastech, kde sucho vede k nedostatku potravin,“ píší vědci.
Zdroj: spiegel,Vapol
