Otevřenost a tolerance lidí po celém světě

Swakopmund Gay Pride v Namibii: V roce 2019 se lidé z celé země poprvé sešli, aby podpořili LGBT komunitu

Homosexualita, rozvody, potraty – za posledních 40 let se postoje lidí k nim po celém světě stále více liší, naznačuje studie. A vyvolává kritiku.

Jak se stavíte k rozvodu? Jak je to s potraty? Mají být děti poslušné? Nezávislé? Co si myslíš o homosexualitě? A je sebevražda oprávněná? To, jak lidé na takové otázky odpovídají, závisí také na kultuře, ve které vyrostli, otevřenosti a na zemi, ve které žijí. Je rozdíl, jestli se k tomu vyjadřují lidé z bohatých západních zemí nebo lidé z jiných částí světa.

V posledních desetiletích se rozdíly v emancipačních hodnotách zvýšily. A to i když světová populace celkově zbohatla, uvádí aktuální studie v odborném časopise „Nature Communications“. Hodnoty v různých kulturách se od 80. let stále více vzdalují. A to zejména pokud jde o seberozvoj a toleranci vůči druhým lidem.

Na pozadí analýzy je základní otázka, zda západní, individualistické hodnoty převládnou po celém světě s rostoucí modernizací a ekonomickou prosperitou. Studie to nyní zpochybňuje. Nezávislí vědci považují vyhodnocená data za spolehlivá, ale odporují interpretaci týmu specialistů.

Odpovědi od 400 000 lidí

Po celá léta se vědci pokoušeli zjistit, jak se hodnoty historicky a v poslední době měnily po celém světě. Lidé v různých kulturách kladou různé hodnoty na kolektiv nebo jednotlivce, na otevřenost nebo poslušnost, na víru nebo skepticismus. „Pochopení těchto rozdílů se stalo ústředním cílem vědeckého kulturního výzkumu. A to proto, protože sociální hodnoty utvářejí mezinárodní konflikty, ekonomické klima a právo,“ píše autorské duo. Globalizace a imperialismus zároveň asimilovaly mnoho forem kultury, včetně jazyka a náboženství.

Otevřenost a tolerance lidí po celém světě
Demo v Berlíně: V roce 2019 lidé demonstrovali proti paragrafu 219a; za informace a sebeurčení při potratech

Výzkumné duo Joshua Conrad Jackson a Danila Medveděv vyhodnocovalo odpovědi z reprezentativních průzkumů World Values ​​Survey pro 76 zemí. Od roku 1981 do roku 2022 proběhly tyto průzkumy celkem sedmkrát. A na každém obydleném kontinentu světa se jich zúčastnilo více než 400 000 lidí. Globalizace, masová média a komunikační technologie sblížily kultury, ale nic z toho nemělo nutně vliv na kulturní hodnoty, píše autorské duo.

Otevřenost, poslušnost a víra

Podle studie tým zaznamenal 40 různých hodnot, z nichž mnohé mají co do činění s otevřeností, poslušností a vírou. Výsledek: Lidé v zemích s podobným hrubým domácím produktem mají obecně podobné hodnoty. Skutečnost, že emancipační hodnoty se etablují s rostoucí prosperitou, je zejména v asijských a afrických zemích mnohem méně výrazná než na Západě.

Například individuální bohatství rostlo podobně v Hongkongu a Kanadě v letech 2000 až 2020, ale akceptace homosexuality rostla v Kanadě poměrně rychleji. Jiný příklad: Zatímco lidé mimo jiné v Austrálii a Pákistánu považovali rozvod před desítkami let za nepřijatelný, jejich názory se přes rostoucí prosperitu v obou zemích ubíraly opačným směrem. Stejně jako důležitost, kterou přikládají dětské poslušnosti.

V Asii, Africe a na Středním východě se stále více objevují negativní postoje vůči západním státům. A to ačkoli přesná souvislost s hodnotami nebyla jednoznačně prozkoumána, píší Jackson a Medveděv.

Bogotá, Kolumbie: V roce 2022 lidé demonstrovali za práva a otevřenost LGBTIQ komunity

Prohlášení o postojích a ne hodnotách?

Výzkumníci, kteří se studie nezúčastnili, někdy kritizují, že údaje z průzkumu umožňují vyjadřovat se spíše o postojích, názorech a chování lidí než o jejich hodnotách. Autoři navíc neberou v úvahu, že zásadně – až na výjimky v jednotlivých otázkách – se všechny země světa vyvíjejí k emancipačním hodnotám.

Christian Welzel z Institutu politologie a viceprezident World Values ​​Survey Association řekl Science Media Center (SMC), že autoři přeháněli drastickou povahu různých hodnot. K divergenci dochází pouze proto, že se světové kultury pohybují různou rychlostí, a proto se nacházejí v různých bodech svého vývoje. Podtón studie, že světové kultury se zásadně ubírají opačnými směry, je zavádějící.

„Metodika World Value Survey je vědecky podložená, a soubor dat proto nabízí cenný a vhodný výchozí bod pro analýzy,“ řekla sociální psycholožka Constanze Beierlein z Hamm-Lippstadt University of Applied Sciences. Kritizuje však, že použité dotazníky byly porovnávány napříč všemi kulturami. ,,Několik studií ukazuje, že nemůžeme automaticky předpokládat, že otázky hodnot měří stejnou věc ve všech kulturách a musí se tak v něčem lišit.“