Umělý stromeček, pravá jedle, bio nebo v květináči: Který vánoční stromek je nejudržitelnější? Zde jsou tipy na nákup.
Vánoce bez stromečku jsou pro mnoho lidí nemyslitelné. V Německu se ročně prodá kolem 27 milionů vánočních stromků. V době klimatické krize ale vyvstává otázka: Který strom je pro životní prostředí nejlepší?
Umělý stromeček
Plast v zásadě škodí přírodě. Protože PVC nebo polyetylen obsažený v umělém vánočním stromku není biologicky rozložitelný. Přesto se může vyplatit i umělý stromeček, pokud se používá dlouhodobě. Podle výpočtů Ellipsos Institute v Montrealu (Kanada) by se musel používat alespoň 16 až 17 let, aby ekologická rovnováha odpovídala ekologické rovnováze přírodního stromu.
Průměrný plastový stromek pochází z Asie a podle kanadských vědců způsobí při výrobě, přepravě a likvidaci asi 48 kilogramů oxidu uhličitého (CO₂). To je kompenzováno 3,1 kilogramy CO₂ u přírodních stromů. K podobnému závěru dochází i britská společnost Carbon Trust.
Pokud navíc nechcete hned vidět, že je stromeček z plastu, musíte sáhnout hluboko do kapsy. Náklady: 4 860 Kč a výše, podle Rudolfa Fennera z ekologické organizace Robin Wood.
Skutečná jedle
Klasickým vánočním stromkem v Německu je jedle Nordmann s podílem na trhu přes 80 procent. Lesní znalec Fenner zná jeho přednosti: „Protože je tak krásně zelený a měkký a nepichá.“ Stojí za ním modrý smrk, červený smrk a další druhy.
Podle Asociace přírodních vánočních stromků jsou přirozeně vyrostlé stromky obvykle klimaticky neutrální. „Během růstu zpracovávají z atmosféry CO₂ poškozující klima. Při pozdějším použití stromu se však uvolní méně CO₂, než se dříve uložilo“ zní argument. Po festivalu byly stromy obvykle kompostovány nebo použity k výrobě energie.
Opravdu klimaticky šetrný je pouze vánoční strom, který pochází z regionu a jehož dřevo nebo štěpky se po festivalu použijí na nábytek nebo stavební materiály. Naturschutzbund Deutschland (Nabu) také doporučuje nakupovat smrky, borovice a jedle bělokoré z takzvaných probírek nebo ze speciálních lesních lokalit, např. pod silnicemi vysokého napětí. Tyto stromy se stejně musí pokácet a většinou nejsou ošetřené.
Ekologická organizace Robin Wood upozorňuje, že většina vánočních stromků prodávaných v Německu pochází z plantáží, které jsou hnojeny a stříkány pesticidy – s odpovídající zátěží pro půdu, vodu a zvířata. Podle studie by ale uživateli z výparů v bytě nemělo hrozit bezprostřední nebezpečí.
Organická jedle – přírodní regionální produkt
Pokud neplánujete používat svůj plastový stromek věčně, měli byste použít přírodní produkt z regionu. S organickým těsněním je to ještě lepší. Nicméně: „Musíme ještě hledat poskytovatele,“ říká Fenner. Pouze 0,7 procenta stromů prodaných v Německu má bio nebo eko pečeť. Ty nejsou dražší než běžné stromy.
Asociace přírodních vánočních stromků očekává, že jedle Nordmann budou stát kolem 490 až 650 Kč za metr. Fenner uvádí 490 až 650 Kč za stejný strom v bio verzi. ,,Biostromy by ve skutečnosti měly být dražší,“ říká. Poskytovatelé si však netroufli vzít více peněz než za konvenční strom.
Spolková agentura pro životní prostředí doporučuje jako důvěryhodné následující pečeti: Bio, Bioland, Naturland, Demeter nebo FSC. Je zásadní, aby se nepoužívaly žádné chemikálie – ani pro hnojení, ani pro hubení škůdců, vysvětluje Fenner.
Přírodní strom v květináči
Mohlo by to být ještě šetrnější k životnímu prostředí? Ano, pokud by stromeček přežil Vánoce. Myšlenka koupit strom s kořeny místo pokáceného vánočního stromku zní teoreticky dobře a udržitelně. Problém: V praxi mnoho stromů již druhý festival nezažije.
Stromy, které se krátce před Vánoci vytáhnou ze země i s kořeny a vtlačí do květináče, by nadcházející festival přežily, „ale ne druhý,“ varuje Fenner. Jiná situace je podle něj u vánočních stromků, které se od začátku pěstovaly v květináči a v průběhu let byly několikrát přesazovány do větších nádob.
Tyto stromy ale podle Fennera také trpí, protože jsou v prosinci přirozeně v klidu. ,,A když se dostanou do teplého domu, probudí se z hibernace a ztratí nemrznoucí směs,“ varuje Fenner. Později stromy ,,mohly velmi snadno umrznout k smrti po dvou týdnech v teplém obývacím pokoji venku.“ Jediná výjimka: strom a jeho kořeny se pronajímají z regionální stromové školky, zahradnictví nebo lesního střediska a pak se přivezou zpět. Půjčení 1,75 metru vysoké jedle Nordmannovy pak stojí asi 1950 až 2 500 Kč.
Zájemci by také měli vzít na vědomí, že velké stromy s velkými kořeny se často musí zalévat, jinak rychle dojde k suchým škodám. Navíc „1,5 metru vysoký vánoční stromeček potřebuje květináč s asi 50 kilogramy zeminy,“ vysvětluje Fenner a ptá se: „Kdo by ho měl nosit?“
Zdroj: spiegel, Vapol
