Ptačí chřipka může být nebezpečná pro ptáky a savce. Nyní vědci geneticky modifikovali kuřata tak, že na normální dávky viru téměř nereagovala. Vědci ale vidí i rizika.
Ptačí chřipka ohrožuje mnoho zvířat. Britský výzkumný tým nyní tvrdí, že našel možné řešení – a vyrobil geneticky modifikovaná kuřata, která se údajně do značné míry stávají odolná vůči ptačí chřipce.
Výměnou genu v zárodečných buňkách zvířat se objevili ptáci, kteří stěží reagovali na normální dávky patogenu. Jinak by se zvířata během dvouletého studijního období nelišila od ostatních kuřat, píše tým vedený Alewo Idoko-Akohem a Mikem McGrewem z University of Edinburgh v časopise Nature Communications. Zvířata však nebyla odolná vůči extrémně vysokým dávkám patogenu. A právě v tom vidí tým riziko pro svůj přístup genetického inženýrství.
Ptačí chřipka, způsobená různými viry typu chřipka A, se jeví trvalou hrozbou nejen pro ptáky, ale i pro lidi. Autoři píší, že má potenciál způsobit pandemii. Varianty chřipkového viru H5N1 v Evropě, Asii, Africe a Americe v současnosti způsobují bezprecedentní úhyny ptáků v přírodě a také na drůbežích farmách, uvedl podle agentury dpa vedoucí studie McGrew na tiskové konferenci. Dochází také k úmrtím u savců, jako např. u tuleňů, a v ojedinělých případech i u lidí. Očkování drůbeže proto nenabízí spolehlivou ochranu proti patogenům náchylným k mutacím.
Změna genetickými nůžkami Crispr-Cas9
Aby našel jiný přístup proti viru, zaměřil se tým na rodinu proteinů ANP32. Viry chřipky obecně využívají tyto proteiny – včetně lidí – k množení v tělesných buňkách. Vědci pomocí nůžek genu Crispr-Cas9 vytvořili kuřata s upraveným genem pro protein ANP32A. Ten se v modifikované formě vyskytuje i u savců.
Tým testoval imunitu kuřat pomocí chřipkového patogenu typu H9N2. Ten se jeví zvláště běžný ve východní Asii a zdá se taky méně agresivní než H5N1. Při normálních dávkách se geneticky modifikovaná kuřata stěží infikují patogenem. Pokud se však geneticky modifikovaní ptáci dostali do kontaktu s extrémně vysokou – 1 000 násobnou – dávkou, nakazilo se pět z deseti kuřat. U těchto zvířat se nevyvinula vysoká virová zátěž a nepřenášely patogeny na jiná zvířata. Analýzy však ukázaly, že virus u infikovaných ptáků nyní používá k množení méně vhodné proteinové varianty ANP32B a ANP32E – místo ANP32A.
Ptačí chřipka – hrozba nejen pro ptáky
Zvláště znepokojivé je však to, že se tyto varianty patogenů dokázaly v laboratoři – ,,nečekaně“, jak píší vědci, množit v buňkách lidského dýchacího traktu. A to za pomoci proteinů ANP32A a ANP32B. Ty jsou mírně modifikované u lidí. Skupina píše, že patogeny se tak částečně přizpůsobily savcům. Vědci zdůrazňují, že to jasně podtrhuje, jak důležité se zdá dosáhnout úplné odolnosti vůči různým genotypům ptačí chřipky. Samotná změna genu pro ANP32A k úplné rezistenci nestačí.
V dalším kroku vědci vytvořili kuřecí buňky, ve kterých chyběly všechny tři členy proteinů ANP32 – ANP32A, ANP32B a ANP32E. Přestože se virus v těchto buňkách v laboratoři nemohl množit, tým předpokládá, že vypnutí všech tří proteinů zhoršuje kondici kuřat. Skupina to chce nyní prozkoumat.
,,Aniž bych chtěl snižovat výsledky práce, jsem velmi skeptický, pokud jde o to, zda lze takový přístup skutečně implementovat v širokém měřítku ve střednědobém horizontu,“ řekl Stephan Ludwig z univerzity v Münsteru pro Science Media Center. Do současného vyšetřování se nepodílel. Tento přístup by se mohl rychle stát neúčinným, protože viry jsou nuceny se rychle adaptovat, jak sami vědci píší, říká Ludwig. Vidí také právní a etické překážky. ,,V tomto ohledu je práce zpočátku elegantním akademickým cvičením a stále má daleko k tomu, aby byla použita ve skutečné praxi.“
Zdroj: spiegel, TowPoint
