Méně znečištění ve vzduchu a vodě, méně hluku v oceánu – ale některé druhy přesto trpěly: S poklesem lidské aktivity během pandemie to mělo smíšené důsledky pro zvířata a rostliny. Co pandemická ,,pauza“ udělala s přírodou?
Snímky z Benátek obletěly svět. Když bylo v březnu 2020 v některých částech Itálie rozhodnuto o prvních přísných koronových opatřeních, počet návštěvníků města na laguně ze dne na den klesl. Voda v nyní nezvykle tichých kanálech se přitom náhle pročistila, protože nebyly rozvířeny žádné usazeniny: bylo v nich vidět nespočet ryb.
Smíšené důsledky jak pro zvířata tak i rostliny
V kanálech nebylo méně škodlivin než dříve. Pozorování z Benátek nicméně upozornila na jev, který se později pozoroval i v mnoha jiných částech světa: lidská aktivita se kvůli Coroně prudce snížila, protože auta, lodě, letadla stála, jelikož centra měst, turistické pláže a tovární budovy osiřely, změnily se i podmínky pro zvířata a rostliny. K 5. dubnu 2020 se tak či onak omezilo ve svobodě pohybu přibližně 4,4 miliardy lidí. Na některých místech, například v Indii, se voda stala čistší kvůli kolapsu aktivity, jinde, například v Číně a Itálii, vzduch. Hluk ve světových oceánech klesl, jak ukázala měření u kanadského pobřeží.
Nyní se může bilancovat, co pandemická situace udělala se světem a jak příroda reagovala na skutečnost, že lidstvo během pandemie alespoň dočasně omezilo své aktivity. Zajímavé na této tzv. ,,antropauze“ se jeví nejen negativní dopady, ale i pozitivní: ,,Doposud byl rozšířený předpoklad, že přítomnost člověka je pro divoká zvířata zásadně špatná. Ale je to složitější,“ řekl na jaře biolog Christian Rutz z University of St. Andrews ve Skotsku.
Městští holubi například nacházeli v blízkosti lidských sídel podstatně méně potravy – protože ekonomická aktivita masivně klesla a mnoho jejich lidí už nesmělo nebo chtěli opustit své domovy. Další příklad lze nalézt na švédském ostrově Stora Karlsö západně od Gotlandu. Neobydlený ostrov je oblíbený u turistů kvůli své flóře a fauně. Hnízdí tam populace gilošů. A i kdyby se dalo předpokládat, že nepřítomnost asi 90 procent hostů související s koronou se stala pro zvířata požehnáním, pandemie měla přesně opačný účinek. Protože orli mořští se na opuštěný ostrov přistěhovali.
Boj proti zavlečeným druhům a pytláctví označeny
Jak dokázali švédští vědci ve studii, predátoři dali gilošům zabrat, i když na ně přímo neútočili. Zvýšená přítomnost orlů – napočítalo se sedmkrát více zvířat než obvykle – přesto auky vzrušovala. Vejce z hnízd na útesu tedy spadla do moře nebo se stala snadnou kořistí lupičů. Produktivita ptačí kolonie klesla na nejhorší zaznamenanou úroveň, dobrou čtvrtinu pod dlouhodobým průměrem.
Co pandemická ,,pauza“ udělala s přírodou? Měla negativní důsledky i v boji proti invazním druhům. V některých částech Itálie se například floridský topol, kdysi dovezený pro lov, dále šířil. Částečně proto, že se mezitím nezavedla opatření na kontrolu populací. Na druhou stranu pro ptačí život na jihoatlantickém ostrově Gough, který patří Velké Británii, bylo dramatické, že kvůli pandemii se musel zastavit zavedený projekt decimace myší domácích. Hlodavci zabijí na ostrově každý rok asi dva miliony ptáků. Například podle ornitologů nepřežilo na ostrově během pandemie za rok ani jedno mládě buřňáka malého.
Pandemií však na mnoha místech utrpěl nejen boj proti zavlečeným druhům, ale i opatření proti pytláctví v chráněných územích. I zde se kontroly v mnoha případech kvůli Covidu zrušily s dramatickými následky pro zvířata. Například 28 násobný nárůst zabíjení zvířat se hlásil v lesních oblastech v Bangladéši. Turisté se pokládají podle ekologů pro zvířata v chráněných oblastech nejen jako nebezpečí, ale jeví se i zárukou bezpečí. Když chyběli, ztráty ve světě zvířat narůstaly – protože už se nikdo nedíval. ,,Nejsme jen ti zlí,“ řekl New York Times to řekla Mitra Nikoo z University of Victoria v Kanadě. ,,Ve skutečnosti děláme mnohem více dobra, než si připisujeme.“
Zdroj: spiegel, Vapol
