Peking chce hrát ligu s USA ve vesmíru. Stavba první vlastní vesmírné stanice „Tiangong“ se proto rychle prosazuje. Nová posádka má sestavit další dva moduly.
Dokončení vesmírné stanice
Čína úspěšně vypustila další tým astronautů, aby dokončili svou rozestavěnou vesmírnou stanici. Trojice zahájila svou misi v neděli na palubě kosmické lodi Shenzhou 14 z kosmodromu Jiuquan na severozápadě Lidové republiky. Do vesmíru je vynesla raketa Long March 2F, jak ukazuje přímý přenos čínské státní televize. Start byl „naprostý úspěch“, uvedla čínská vesmírná agentura poté, co sonda dosáhla oběžné dráhy.
Astronauti měli na stavbu ve stanici dorazit asi šest hodin po startu. ,,Shenzhou 14″ by se pak měl připojit k základnímu modulu ,,Tianhe“ v automatizovaném manévru.
Astronauti Chen Dong, Liu Yang a Cai Xuzhe jsou již třetí posádkou, která nyní stráví několik měsíců ve vesmíru a bude provádět práce na stanici. Začátkem května nákladní let přinesl do vesmíru další vybavení a zásoby v rámci přípravy na misi.
Stavba ve tvaru T
Během pobytu astronautů mají být do vesmíru vyslány a připojeny další dva moduly v červenci a říjnu. Další pilotovaný let se plánuje, možná v prosinci. Poté by mělo ve vesmírné stanici dočasně zůstat šest astronautů. Poté má být dokončena stanice ve tvaru T, která bude nakonec vážit 66 tun a zahájit pravidelný provoz.
Vesmírná stanice s názvem ,,Tiangong“ (nebeský palác) podporuje ambice Číny stát se vesmírnou velmocí a dohnat velké vesmírné země USA a Rusko. Lidová republika investovala miliardy do svého vesmírného programu a má za sebou již nějaké úspěchy. První zemí byla Čína
- že na temné odvrácené straně Měsíce přistála vesmírná loď a průzkumné vozítko; obrázky robota ukázaly pozoruhodný nález, který se dostal do titulků
- v loňském roce přistál rover „Zhurong“ na Marsu, aby prozkoumal povrch planety; reportáž o prvním výjezdu roveru si můžete přečíst zde
Číně se zakázal vstup na Mezinárodní vesmírnou stanici, zejména pod tlakem USA, které mají výhrady k neprůhlednosti čínského vesmírného programu a jejím úzkým vazbám na armádu.
Vedení státu v Pekingu se svými vysokými ambicemi ve vesmíru jde o národní prestiž, ale také o roli globálního technologického průkopníka, kterou by chtělo vyzvat USA. Další mise na Měsíc a Mars se plánuje ve střednědobém horizontu.
Zdroj: spiegel, Vapol
