Podle nového výzkumu, který probíhal téměř sedm desetiletí ve Velké Británii, může zdravá strava v dětství a ve středním věku přinést později významné kognitivní výhody.
Výzkum probíhal skoro 70 let
Nový výzkum naznačuje, že lidé, kteří se po celý život stravují zdravě, mají v pozdějším věku větší pravděpodobnost lepších kognitivních schopností. Zjištění pocházejí ze studie British Birth Cohort 1946, do které výzkumníci zařadili více než 3 000 osob. Testovali jejich stravu, kognitivní výsledky a další faktory v různých obdobích mezi čtvrtým a sedmdesátým rokem života.
Zjistili, že lidé, kteří po celý život jedli více zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných výrobků a méně sodíku, přidaných cukrů a rafinovaných obilovin, měli v průběhu času nejvyšší kognitivní schopnosti.
Mezi osobami s vysokými kognitivními schopnostmi mělo 8 % nekvalitní stravu, zatímco 36 % mělo stravu kvalitní. Naproti tomu 58 % osob s nízkými kognitivními schopnostmi mělo nekvalitní stravu a 7 % mělo stravu kvalitní.
Výsledky studie
Studie zjistila, že nejlepší výsledky měli lidé, kteří se začali zdravě stravovat zejména v dětství a před 50. rokem života.
„To naznačuje, že příjem stravy v raném věku může ovlivnit naše rozhodování o stravování v pozdějším věku. Taky kumulativní účinky stravy v průběhu času souvisejí s vývojem našich globálních kognitivních schopností,“ uvedla Kelly Cara. Cara na studii pracovala jako výzkumná pracovnice v oblasti výživy na Tuftsově univerzitě v USA.
Cara prezentovala první výsledky, které zatím nebyly zveřejněny, na výroční konferenci Americké společnosti pro výživu v Chicagu. Není jasné, zda byl vliv v dětství způsoben včasným vytvořením zdravých návyků, které přetrvávají v průběhu času, nebo zda malé děti profitovaly z výživou podpořeného kognitivního růstu, který se udržel i s věkem.
Klíčové je nejranější období života dítěte
Předchozí výzkumy ukazují, že nejranější období života dítěte je klíčové pro jeho kognitivní vývoj a že výživa v něm hraje významnou roli.
Zjištění také zdůrazňují dlouhodobý vliv stravy, protože změny v mozku, které vedou k úbytku kognitivních funkcí a demenci, mohou začít roky nebo desetiletí předtím, než se objeví varovné příznaky, uvedl Boushra Dalile, postdoktorand na KU Leuven v Belgii, který se zabývá souvislostmi mezi výživou, střevním mikrobiomem a stresem.
Kognitivní schopnosti se zlepšují do středního věku
Kognitivní schopnosti mají tendenci se zlepšovat až do středního věku, ale po 65. roce věku se snižují. Vedle poklesu kognitivních schopností se mohou objevit i závažnější zdravotní problémy, jako je demence. „Strava se musí změnit na delší dobu. Jen tak můžeme pozorovat jakékoli účinky a možná zmírnit jakékoli účinky související se stárnutím,“ řekl Dalile.
Celkově podle Dalileho zjištění zdůrazňují roli, kterou může mít zdravá strava v dětství na pohodu lidí v pokročilém věku. „Hlavním poselstvím je dbát na stravu u dětí ve školách, během vývoje, doma a tak dále,“ řekl Dalile.
Zdroje: Euronews, TowPoint
