Teploty až 50 stupňů ztěžují život více než miliardě lidí v Indii a Pákistánu. Extrémní vedro je také zatěžkávací zkouškou pro přírodu. Hrozí, že se úrodná půda zvrhne v prachovou misku.
Maximální teplota 40 stupňů Celsia se nyní v Dillí počítá jako ochlazení. ,,Vlna veder je tady a ve většině částí Indie,“ řekl Rajendra Kumar Jenamami, hlavní meteorolog indické meteorologické služby IMD. Konečně je tady aktivní bouřková fronta z oblasti Středozemního moře, která přináší oblačnost a lokálně déšť. V dalších šesti až sedmi dnech se teplota téměř nezvedne.
Vlna veder skončila?
V určitém okamžiku musíte prohlásit konec vlny, slovo není určeno pro trvalý stav. Ve velkých částech Indie a Pákistánu je od poloviny března až příliš horko a obvyklé sezónní studené fronty ze západu dlouho nepřicházely. Duben byl nejteplejší od začátku statistiky počasí před více než 120 lety v severozápadní a střední Indii, stejně jako březen před ním. 1. května byla v pákistánském Nawabshahu naměřena historická maxima, a to až 49,5 stupně. Tolik k hodnotám teploty vzduchu ve stínu – půda byla částečně vyhřátá žhnoucím sluncem na více než 60 stupňů, vyplývá z údajů unijní družice pro pozorování Země Copernicus.
Hasičský sbor Dillí nedokázal uhasit obrovský požár na skládce Bhalswa šest dní. Ale i daleko od měst zachvátil venkov požár. Státní inspekce lesů napočítala na konci dubna současně více než 300 velkých lesních požárů. Nejvíce jich bylo v himálajském státě Uttarakhand, kde je takové vedro a sucho obzvlášť neobvyklé.
Velké požáry v chráněných oblastech
,,Půdy jsou extrémně suché,“ řekl deníku Times of India výzkumník klimatu Vimal Mishra z Indian Institute of Technology. ,,Bez ohledu na to, zda má požár nakonec přírodní nebo člověkem způsobené příčiny,“ příčina spočívá ve vlně veder. ,,Suchá biomasa, jako je listí nebo dřevo v lesích, poskytuje dostatek paliva v takových suchých a horkých fázích.“
R. Siddappa Setty z výzkumného institutu životního prostředí Atree v Bengaluru řekl turecké tiskové agentuře Anadolu, že v těchto tropických suchých lesích v minulosti vždy docházelo k požárům. Ale to byly většinou malé požáry na zemi. Nyní často přicházeli k velkým požárům, které zapalovaly i koruny stromů. ,,Tyto požáry zabíjejí sazenice a do určité míry i dospělé stromy,“ říká Setty. ,,Fauna je ovlivněna také tím, že některé druhy, jako jsou plazi, zejména hadi, nemohou takovému požáru uniknout,“ varoval. Některé z nedávných velkých požárů byly hlášeny z tygřích nebo lvích svatyní.
,,Voda potřebná k uhašení takových požárů není jinde k dispozici“, říká Sunita Narain, vedoucí Centra pro vědu a životní prostředí v Dillí. Vlivem horka se většina nadzemních zásobníků již z velké části odpařila – pokud vůbec nějaké jsou. Zemědělství na subkontinentu dosud stále z velké části spoléhalo na déšť. Nyní ale půda vyschla natolik, že velké plochy se stanou pro pěstování jen stěží vhodné. Místy hrozí „prachovka“ z prachu, kterou už nic nepojme.
Náhlá březnová vedra tvrdě zasáhla zemědělství. Extrémní teploty se koncentrují ze všech míst na pláně Indus a Ganga, chlebníky Pákistánu a Indie. Během důležité růstové fáze, ve které obilné rostliny vyvíjejí své zrno, uschly.
Ztráty při sklizni až 60 procent
Podle Centra pro vědu a životní prostředí si někteří farmáři v nejdůležitějších oblastech pěstujících pšenici, jako je Pandžáb v indicko-pákistánské pohraniční oblasti, stěžovali na ztráty na výnosech o 20 až 60 procent. Informace o celonárodních ztrátách se značně liší, ale jedna věc se zdá být jasná: slib indického premiéra Narendry Modiho s ohledem na ukrajinskou válku a nedostatek dodávek pšenice odtud, že „krmíme svět“, lze jen stěží dodržet.
List The Guardian z Pákistánu uvádí, že sady rozkvetly dříve než obvykle, ale pak nenesly prakticky žádné ovoce. Pákistánská ministryně klimatu Sherry Rehmanová hovořila pro britské noviny o „existenční krizi“. ,,Naše velké nádrže jsou nyní téměř prázdné, vodní zdroje jsou stále vzácnější“. Ledovce v Himalájích stále existují, ale tají rekordní rychlostí, díky vzrůstající teplotě. To by mohlo vést i k opačnému efektu: příliš mnoho vody najednou. Rehman varoval před náhlými bleskovými povodněmi, když se zhroutí ledovce.
Hodně vody najednou by také mělo přinést konec extrémních veder: když přijdou monzunové deště. Sezóna obvykle začíná koncem května nebo začátkem června. Běžné střídání ročních období v jižní Asii se však v tuto chvíli nezdá spolehlivé.
Zdroj: spiegel, Vapol
