Rok 2023 má být nejteplejším rokem v historii. Očekává se, že rok 2024 má být ještě teplejší. Je Evropa připravená na to, co ji čeká? Údaje, které začátkem tohoto měsíce zveřejnila Evropská služba pro změnu klimatu Copernicus (C3S), odhalily, že každý měsíc od června do listopadu překonal celosvětové teplotní rekordy.
Teplotní rekordy – a bude hůř
Pomocí fyzikálních důkazů, jako je polární led a letokruhy stromů, k rekonstrukci teplotních záznamů vědci také ukázali, že rok 2023 má být pravděpodobně nejteplejším rokem za posledních 125 000 let.
Pokud se budou v atmosféře i nadále hromadit skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv, vědci z C3S varují, že teplota bude i nadále stoupat – spolu s rizikem smrtících vln veder a sucha. Tím pádem se můžeme těšit na další teplotní rekordy.
Mnoho měst náchylných k extrémním vlnám veder vypracovalo plány pro případ nouze, které mají chránit veřejnost. Odborníci však varují, že tato opatření nemusí ve světě, který neustále láme teplotní rekordy a prohlubuje nerovnosti, stačit.
„Neznám jediné město, které je skutečně připravené na nejhorší scénář, jakého se někteří klimatologové obávají,“ říká Eric Klinenberg, profesor sociálních věd na Newyorské univerzitě, který napsal knihu o smrtící vlně veder v USA.
Připravenost na horka se v průběhu let obecně zlepšila, protože předpovědi jsou stále přesnější. Meteorologové, novináři a vládní úředníci se také začali zaměřovat na šíření informací o blížícím se nebezpečí. Ale to, co funguje v jednom městě, nemusí být tak účinné v jiném.
Jak se Evropa připravuje na stále teplejší budoucnost?
Města a státy po celé Evropě přijaly opatření, která mají varovat a chránit veřejnost při extrémním počasí.
Francie spustila varovný systém hlídání před vedry. A to poté, co si dlouhá vlna veder v roce 2003 podle odhadů vyžádala 15 000 obětí. Jednalo se většinou o starší lidi žijící v městských bytech a domech bez klimatizace.
Součástí systému jsou veřejná hlášení vyzývající lidi k hydrataci. Začátkem letošního roku zahájilo Německo novou kampaň proti úmrtím v důsledku vlny veder. Nechalo se inspirovat francouzskými zkušenostmi.
V Paříži vedly obavy z budoucích 50 °C francouzské hlavní město k investicím do zeleně. Je možné, že ikonické zinkové střechy města budou muset být nahrazené materiály, které méně pohlcují teplo.
Ve španělské Barceloně se objevila další jednoduchá iniciativa: natřít střechy na bílo, aby odrážely žhnoucí slunce.
Extrémy počasí ovlivňují i samotné budovy. Například v Londýně ve Velké Británii způsobuje dlouhodobé sucho a horko praskání a naklánění historických budov. To zase poukazuje na potřebu modernizace zohledňující extrémní teploty.
S rostoucími teplotami může být nutné upravit pracovní dobu, aby mohli být zaměstnanci chránění před smrtícími teplotami. Španělsko již přijalo opatření k zákazu práce venku v období extrémních veder.
Jak chrání občany před extrémními vedry jiné země?
V Indii v roce 2010 při silné vlně veder s teplotami přes 48 °C zemřelo ve městě Ahmedábád více než 1 300 lidí. Představitelé města nyní vypracovali akční plán proti vedrům. Jeho cílem je zlepšit informovanost místních obyvatel a zdravotnického personálu.
Po týdenní vlně veder, která v roce 1995 v Chicagu dosáhla 41 °C a usmrtila více než 700 lidí, vypracovalo toto americké město plány reakce na horko. Ty zahrnují masivní snahu varovat veřejnost prostřednictvím textových zpráv a e-mailů a následně spojit nejzranitelnější osoby s pomocí, kterou mohou potřebovat.
Ladd Keith, odborný asistent na Arizonské univerzitě, uvádí jako příklad dobře navrženého systému varování před extrémními vedry baltimorský systém Code Red. Tyto výstrahy se vyhlašují, když předpověď hlásí index horka 40,5 °C nebo vyšší. V ten moment uvádějí do pohybu například více sociálních služeb v komunitách, které jsou nejvíce ohrožené.
Další americká města jako Los Angeles, Miami a Phoenix mají nyní „vedoucí pracovníky pro horko“. Ti koordinují plánování a reakci na nebezpečná vedra. To, co funguje v jednom městě, však nemusí být tak účinné v jiném.
Vlny veder odhalují nerovnosti ve městech
Každé město má svou vlastní jedinečnou architekturu, dopravu, uspořádání a nerovnosti, říká Bharat Venkat, docent na UCLA. Vede univerzitní laboratoř Heat Lab, zaměřenou na řešení toho, co nazývá „tepelnou nerovností“.
Během smrtící vlny veder v Chicagu došlo k většině úmrtí v chudých a většinově černošských čtvrtích, kde mnoho starších nebo izolovaných lidí trpělo bez řádného větrání nebo klimatizace. Vše ještě zhoršovaly výpadky elektřiny způsobené přetíženou rozvodnou sítí.
Kate Morettiová, lékařka pohotovosti na Rhode Islandu v USA, říká, že v městských nemocnicích přibývá pacientů, když udeří horko. Přibývá i nemocí, které nemusí zjevně souviset s horkem, jako jsou infarkty, selhání ledvin a psychické problémy.
„Určitě jsme si všimli, že to systém zatěžuje,“ řekl Moretti. Velký podíl na těchto příjmech mají podle ní lidé starší, pracující venku, se zdravotním postižením a lidé bez domova.
Klinenbergová říká, že ve Spojených státech by elektrické sítě zranitelné vysokou poptávkou v některých regionech spolu s přetrvávajícími sociálními nerovnostmi mohly v příštích desetiletích znamenat vážné problémy.
Částečně je to proto, že základní sociální problémy, které způsobují smrtelné vedra, se jen zhoršují. Úmrtí v Chicagu v roce 1995 se soustředila nejen v chudých a segregovaných čtvrtích, ale také konkrétně v takzvaných „vyčerpaných“ čtvrtích. Tedy v místech, kde se lidé hůře shromažďují a kde se vyčerpaly sociální vazby.
Podobně i v Evropě jsou lidé se zdravotním postižením neúměrně postižení nebývalými extrémními vedry. To vedlo organizaci Human Rights Watch (HRW) minulý měsíc k tomu, aby vyzvala úřady k poskytnutí odpovídající podpory na kontinentu, který se podle vědců nejrychleji otepluje.
Zdroje: Euronews, Vapol
