V jižní Evropě (Španělsku) panuje extrémní sucho, letos už na začátku léta. Nová studie amerických vědců ukazuje, proč jsou dvě země obzvlášť suché.
Pro jižní Evropu se rýsuje perné léto. V Portugalsku se mluví o nejhorším suchu za posledních 20 let. Po nejteplejším květnu od roku 1931 v současnosti více než 97 procent území trpí velkým suchem, vyplývá z nejnovějších údajů portugalského institutu pro moře a atmosféru (IPMA). Vláda v Lisabonu proto vede kampaně za efektivnější využívání vody.
Podle nové vědecké studie jsou podmínky pro toto sucho bezprecedentní i po více než tisíciletí. V souladu s tím je klima na Pyrenejském poloostrově sušší než kdykoli předtím za posledních 1 200 let. Americký výzkumný tým vedený Caroline Ummenhoferovou z Woods Hole Oceanographic Institution zveřejnil výsledky z údajů o počasí a počítačových modelů v časopise ,,Nature Geoscience“.
Suché Portugalsko
Jako příčina se identifikovala akumulace rozsáhlých oblastí vysokého tlaku v zimě na úrovni Azorských ostrovů v Atlantiku, které patří Portugalsku. Takové azorské výšky mohou posunout vlhké atlantické počasí dále na sever, což v normálních zimách přináší do Portugalska a Španělska dostatek dešťů. Výjimka z tohoto se podle studie vyskytovala zhruba každých deset let ve stoletích do roku 1850, každých sedm let do roku 1980 a od té doby každé čtyři roky. ,,To zajišťuje suché podmínky na Pyrenejském poloostrově a v oblasti Středozemního moře,“ řekl Ummenhofer listu Guardian. ,,Byli jsme schopni jasně přiřadit toto zvýšení emisím způsobeným člověkem (plyny poškozující klima).“
To nevěstí nic dobrého pro vodní bilanci v regionu a pro budoucnost pěstování oliv, vína a citrusových plodů. Podle zprávy se dokonce proslýchá, že by Tejo, největší řeka na poloostrově, mohla občas úplně vyschnout.
Španělské nádrže jsou plné jen z poloviny
Ve Španělsku se nádrže v průměru stále zaplněnují ze 46 procent. Což je nejnižší úroveň od začátku záznamů před 17 lety, informoval v úterý list ,,La Vanguardia“ s odvoláním na ministerstvo pro ekologické změny v Madridu.
Očekává se, že až do září bude hladina nadále klesat. Oživení se očekává až na podzim. Existují však některé velké regionální rozdíly. V některých regionech jsou hladiny dokonce nad dlouhodobým průměrem. Situace je však v současnosti špatná v povodí Guadalquivir na jihu a v povodí Guadiana ve středu a jihozápadě Španělska.
O přídělech pitné vody by se prozatím neuvažovalo, napsal La Vanguardia s odvoláním na úřady. Nedostatek vody však již ovlivňuje zemědělství a chov dobytka, říční lodní dopravu a cestovní ruch, uvedla španělská státní televize RTVE. Některé obce a majitelé rekreačních domů by si kvůli dobrovolné úspoře vody nenapustili bazény.
Severní Itálie přiděluje pitnou vodu
V Itálii platí od pondělí do 31. prosince nouzová situace v oblasti sucha v Lombardii, Piemontu, Emilii-Romagna, Veneto a Friuli-Venezia Giulia. Velká jezera jako Lago di Garda mají v tuto roční dobu výrazně méně vody, než je obvyklé. Hladina v řece Pád – nejdelší italské řece – klesla tak nízko, že slaná voda prosakovala do říčního koryta na míle daleko u ústí do moře. Někde je hladina nižší než před 70 lety. Smrtelný ledovcový kolaps v Dolomitech také souvisí se změnou klimatu.
Řecko naopak zatím akutní problémy se zásobováním vodou nemá – nádrže se jeví podle státních vodáren plné. Přesto se lidé obávají, že i letos v létě dojde k vážným lesním požárům poté, co plamenům loni padly za oběť desítky tisíc hektarů lesa.
Jen za posledních sedm dní napočítali řečtí hasiči 311 lesních požárů. Stovky hasičů a dobrovolníků bojovaly na třech hlavních frontách požárů. Mimo jiné na Peloponéském poloostrově a ve středním Řecku, stejně jako v Portugalsku. Riziko požáru je kvůli přetrvávajícímu suchu stále vysoké, mluvčí hasičů varoval, že jsou v pohotovosti.
Zdroj: spiegel, Vapol
