Diamanty se tvoří stovky kilometrů pod zemským povrchem. Proč vystřelují do světla, často po miliardách let? Vědci to nyní zjistili.
Nejžádanější drahé kameny na světě, které tisíce lidí hledají v dolech: diamanty. Dosud se však o jejich původu vědělo velmi málo. Tým výzkumníků nyní přišel na to, jak se dostali na povrch z hlubin Země.
Drahé kameny se zpravidla dostávají na povrch prostřednictvím sopečných erupcí. Většina diamantů záhadně vzniká v hloubce 150 až 250 kilometrů pod zemským povrchem. Díky vysokému tlaku, který tam panuje, a vysokým teplotám hodně přes tisíc stupňů Celsia se uhlík lisuje do diamantu. Obvykle uvízly v mohutných sloupcích magmatické horniny, tzv. kimberlitových komínech. Nečistoty nebo inkluze v kamenech vědcům vypovídají o fyzikálních a chemických podmínkách, za kterých vznikly.
„Otázkou je, proč proboha vystřelují z hlubin, když tam záhadně vznikaly možná miliardy let?“ ptá se Thomas Gernon, geolog z University of Southampton, který vedl studii, v britském „Guardian.
Tak se diamanty dostaly na povrch
Jeho tým analyzoval historická data o tektonických deskách, obřích, pomalu se pohybujících deskách zemské kůry, přičemž zvláštní pozornost věnoval kimberlitům, horninám nesoucím diamanty vyvržené z paměti výbuchy. Většina kimberlitových erupcí za posledních několik miliard let se odehrála asi 25 milionů let poté, co se kontinentální desky rozpadly, píší vědci v časopise ,,Nature“.
Došli k závěru, že vznik diamantů úzce souvisí s deskovou tektonikou. Tektonické desky na Zemi jsou neustále v pohybu, což způsobuje vulkanismus, zemětřesení a stavbu hor. Kontinentální desky se roztrhnou během velmi krátké doby. Asi před 300 miliony let byly Severní a Jižní Amerika spojeny s Afrikou a Evropou jako součást jediného superkontinentu zvaného Pangea, ale asi před 175 miliony let se rozlehlá pevnina začala rozpadat.
Během takového procesu záhadného vzniku se desky potápějí, nakonec přitéká mořská voda a části spodní strany se snášejí do nitra země. Žhavější hornina naopak proudí zdola do „mezer“ a naopak zkapalňuje horninu nahoře. Vědci mají podezření, že diamanty se těmito procesy tavení dostávají také na povrch Země.
Erupce s horninou nesoucí diamanty také ,,migrovaly“ z kontinentálních okrajů do nitra kontinentů. „Tyto proudy podél spodní strany tektonických desek odstraňují značné množství hornin o tloušťce desítek kilometrů. Řetězová reakce se nakonec dostane i do oblastí kontinentů, které jsou daleko od riftových zón,“ říká Sascha Brune z Geoforschungszentrum Potsdam (GFZ), která se na studii také podílela.
K poslední „diamantové erupci“ došlo před 11 000 lety v Igwisi Hills v Tanzanii, ale většina erupcí se nachází v období křídy před 146 až 66 miliony let. Podle výzkumníků však byly tyto erupce v historii Země poměrně vzácné.
Zdroj: spiegel, Vapol
