Vědci zrekonstruovali dosud největší známý sesuv v Himalájích. Kolem roku 1190 se z masivu Annapurny zřítily obrovské kusy. Dnes by taková událost vedla ke katastrofě.
Mohutný sesuv půdy
Začátkem června vzbudil rozruch mohutný sesuv na masiv Flughornu v Tyrolsku. Z přibližně 3 400 metrů vysokého jižního vrcholu zahřmělo kolem milionu metrů krychlových skály. Sesuv půdy v Himálaji asi před 800 lety, který mezinárodní výzkumný tým zrekonstruoval v časopise ,,Nature“, byl mnohem prudší.
Kolem roku 1190 spadlo z vrcholu masivu Annapurny více než 23 kubických kilometrů horniny – tedy přes 23 miliard kubíků. S tím ztratil vrchol Annapurna IV, v té době pravděpodobně asi 8 100 metrů vysoký, asi 600 metrů výšky.
,,V měřítku lidského času se horské vrcholy zdají věčné,“ píše skupina vedená Jérômem Lavém z francouzské Université de Lorraine. ,,Přesto v geologickém časovém měřítku jsou horské vrcholy pomíjivé: jejich tvar a nadmořská výška se neustále mění v reakci na konkurenci mezi tektonickým zdvihem a erozí.“
Více než 400 metrů silné suťové pole
Tým objevil nápadnou prohlubeň na extrémně strmých jižních svazích mezi vrcholy Annapurny III a IV. Pod ním leží suťové pole o tloušťce místy více než 400 metrů. Vědci toho využili k rekonstrukci středověkého sesuvu – s objemem 23,5 kubických kilometrů šlo o dosud největší známý sesuv v Himalájích. I když jsou známy nějaké velké sesuvy půdy z hor, říká se. Ty však měly menší rozměry 10 až 15 kubických kilometrů a vyskytovaly se i v nižších nadmořských výškách.
Pomocí moderních datovacích metod – například pomocí uzavřených zbytků rostlin – odborníci určili pravděpodobné datum kolem roku 1190. Tehdy byla část suti rychle odvezena řekou Seti a převezena do oblasti kolem dnešního města Pokhara v Nepálu – což má dopad na zemědělský sektor.
Dnes by však taková událost měla katastrofální následky. Asi 40 kilometrů vzdálená Pokhara je se zhruba 600 000 obyvateli druhým největším městem Nepálu.
Zdroj: spiegel, Vapol
