S využitím genomových dat od přibližně 3 600 jedinců vytvořili vědci dosud nejkomplexnější lidský rodokmen – včetně neandrtálského dědictví. Ukazuje také, že lidé mohli žít v Americe mnohem dříve, než se očekávalo.
Všichni lidé na tomto světě jsou navzájem příbuzní. Nový rodokmen Homo sapiens vyvinutý vědci z Oxfordské univerzity přesně ukazuje, jak na to. Říkají tomu „genealogie člověka“.
„Historie lidstva je zapsána v našich genech,“ řekl hlavní autor studie Anthony Wilder Wohns z Massachusetts Institute of Technology a Harvard University. „A rekonstrukce naší genealogie nám umožňuje číst tento příběh.“
Tento rodokmen moderního člověka je prý nejobsáhlejší, jaký se vytvořil. Vychází z moderních a částečně starověkých genomových dat od více než 3 600 lidí z celého světa. A mělo by to pomoci pochopit, jak se moderní lidé šíří po planetě.
Genetické stopy Homo erectus – DNA
Kořeny Homo sapiens proto sahají do severovýchodní Afriky – a do doby dávno před tím, než se dalo mluvit o prvním moderním člověku. „Nejčasnější předkové, které jsme měli možnost identifikovat, se vrací do zeměpisné polohy v dnešním Súdánu,“ řekl Wohns. Tito předkové by žili v době sahající až milion let a dále. „Toto je mnohem starší než současné odhady věku Homo sapiens.“ Stáří moderního člověka se odhaduje na 250 000 až 300 000 let. Z toho podle Wohnse plyne: „Části našeho genomu se zdělovaly od jedinců, které bychom jako moderní lidi nepoznali.“
Genetický příspěvek – DNA , který má staří miliony let, pravděpodobně pochází od druhu Homo erectus, vysvětlil vědec. Homo erectus, který žil před asi 1,9 miliony let až asi před 110 000 lety, byl prvním druhem v lidské evoluční linii, který měl tělesné proporce podobné našim vlastním.
„Velké množství předků Denisovy“
Studie vedená institutem Big Data na Oxfordské univerzitě také ukazuje, jak vyhynulé lidské druhy zanechaly genetické potomky mezi moderními lidmi po celém světě. Genetické dědictví denisovanů a neandrtálců lze nalézt v datech genomu, ale ne v Africe. „Například lidé v Papui Nové Guineji a Oceánii mají poměrně velký počet předků Denisovy,“ řekl Wohns. Ale i lidé žijící v Evropě by měli nějaké předky, kteří vypadali jako tito starověcí lidé.
Vědci chtěli porozumět tomu, jak se genetické mutace, které se vyskytly u předků moderních lidí, předávaly z generace na generaci až do současnosti. Části genomu, ve kterých se tyto mutace vyskytují, lze také zpětně vysledovat.
Zjištění rodokmenu by mohla pomoci objasnit, kdy a kde v minulosti došlo k důležitému populačnímu vývoji – jako například velká migrace „mimo Afriku“, která zavedla Homo sapiens do vzdálených oblastí mimo africký kontinent: Nejdůležitější migrace se pravděpodobně odehrála kolem 72 000 před lety. Jiné studie již dříve ukázaly, že skupiny Homo sapiens opustily Afriku v různých časech v minulosti.
Kdy se lidé dostali do Ameriky?
Studie rodokmenu také naznačuje, že určité druhy lidí obývaly Ameriku a Oceánii mnohem dříve, než naznačují nejstarší archeologické důkazy o lidské přítomnosti v těchto oblastech: předkové mohli v Americe existovat již před 56 000 lety. „Značný počet lidských předků“ pravděpodobně žil v Oceánii – zejména v Papui Nové Guineji – již před 140 000 lety.
Vědec Wohns ale upozornil, že způsob vyšetřování nepřinesl jasné důkazy.
Zdroj: spiegel.de, Vapol.cz
