Vesmírný teleskop NASA Jamese Webba změřil teplotu planety TRAPPIST-1b podobné Zemi a zjistil, že je pro člověka příliš horká a pravděpodobně nemá žádnou atmosféru.
Objev exoplanet TRAPPIST-1b
Před pěti lety pomohl infračervený Spitzerův vesmírný teleskop NASA objevit rodinu sedmi skalnatých exoplanet obíhajících kolem stejné hvězdy, známou jako TRAPPIST-1. Nyní nový infračervený přístroj NASA – vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) – změřil teplotu jednoho z těchto světů, TRAPPIST-1b, v novém výzkumu publikovaném v časopise Nature.
Špatná zpráva: Planeta podobná Zemi není obyvatelná
Astronomové použili kameru JWST pro střední infračervenou oblast, zvanou MIRI, k hledání tepelného vyzařování planety – představte si „terminátorské“ vidění s tepelnými senzory. Zjistili, že TRAPPIST-1b je rozpálená, asi na 232 stupňů Celsia, a že pravděpodobně postrádá atmosféru.
Tento objev je dalším rekordním prvenstvím pro JWST, který od svého spuštění neustále přináší výsledky hodné pozornosti.
„Jedná se o první detekci jakékoliv formy světla vyzařovaného exoplanetou tak malou a chladnou, jako jsou kamenné planety v naší sluneční soustavě,“ uvedli představitelé NASA ve svém prohlášení.
„Žádný z předchozích teleskopů neměl takovou citlivost, aby mohl měřit tak slabé světlo ve střední infračervené oblasti,“ uvedl v prohlášení Thomas Greene, astrofyzik NASA a hlavní autor nové práce.
Podmínky k přežití?
První objev sedmi exoplanet TRAPPIST-1 vyvolal v astronomické komunitě velké nadšení, protože všechny vzdálené světy jsou velké jako Země a nacházejí se v obyvatelné zóně své hvězdy. Tedy v oblasti, která je od hvězdy vzdálená právě tak, aby na povrchu planety mohla existovat kapalná voda.
Tento systém je „skvělou laboratoří“ a „nejlepším cílem, který máme k dispozici pro zkoumání atmosfér kamenných planet“, uvedla spoluautorka studie Elsa Ducrot, astronomka z francouzské Komise pro alternativní energie a atomovou energii (CEA).
Trpaslík M
Zatím se však příliš netěšte na nový svět pro lidi. Planety TRAPPIST-1 se nachází v obrovské vzdálenosti od Země, cca 378 bilionů kilometrů. Obíhají také kolem hvězdy mnohem menší a červenější než naše Slunce, známé jako trpaslík M.
„Těchto hvězd je v Mléčné dráze desetkrát více než hvězd podobných Slunci. Je u nich také dvakrát větší pravděpodobnost, že budou mít kolem sebe kamenné planety jako má třeba Slunce,“ řekl Greene.
Tito hojní trpaslíci typu M jsou zřejmým cílem pro astronomy, kteří hledají obyvatelné planety. Dále je výhodné, že kolem těchto menších hvězd lze snadněji pozorovat kamenné planety. Má to však jeden háček: M trpaslíci se vyznačují větší aktivitou než naše Slunce. Často vzplanou a chrlí vysokoenergetické záření, které by mohlo být škodlivé pro vznikající mimozemský život nebo pro atmosféru planety.
Má TRAPPIST-1b atmosféru?
Předchozí pozorování TRAPPIST-1b nebyla dostatečně citlivá, aby se dalo určit, zda má přece jen atmosféru, nebo zda se jedná o pustou skálu. Planeta se ke své hvězdě slapově váže. To znamená, že jedna její strana je vždy obrácená ke hvězdě a druhá je uvězněná ve věčné noci.
Simulace naznačují, že pokud by tento svět měl atmosféru, teplota planety by dosahoval menší hodnoty, protože vzduch by přerozděloval teplo kolem obou stran. JWST však zaznamenal výrazně vyšší teplotu. To naznačuje, že nemá atmosféru, a vyřadil tak další planetu ze seznamu možných obyvatelných světů pro lidstvo.
Webbův teleskop je teprve na začátku svého bádání
Skutečné vzrušení však nepředstavují konkrétní údaje o planetě TRAPPIST-1b. Zásadním poznatkem je spíše to, že JWST je schopný provádět takováto měření. Takových měření má provádět stále více a dále také chce zkoumat atmosféry a teploty mnoha dalších světů.
„Byl tu jeden cíl, o kterém jsem snil, a to tento,“ uvedl spoluautor studie Pierre-Olivier Lagage, rovněž z CEA. Lagage je jedním z vývojářů přístroje MIRI, který tato pozorování provedl. „Je to poprvé, co se nám podařilo detekovat emise ze skalnaté planety mírného pásma. Jedná se o opravdu důležitý krok v historii objevování exoplanet.“
Zdroje: livescience, Vapol
