V Mata Atlântica bylo ztraceno 20 000 hektarů deštného lesa za pouhých 12 měsíců, uvádí ekologická organizace. Na rozdíl od Amazonie je oblast zatím méně postižena odlesňováním.
Ničení pralesů odlesňováním
Brazilský pravicový populista Jair Bolsonaro opakovaně popírá, že by se za jeho předsednictví zvýšilo odlesňování. Nyní však existují další důkazy o odlesňování v zemi: nejen zhoršování životního prostředí v Amazonii, ale také ničení atlantického deštného pralesa drasticky vzrostlo.
Podle zprávy, kterou zveřejnila ekologická organizace, se mezi listopadem 2020 a říjnem 2021 zničilo celkem 21 642 hektarů takzvané Mata Atlântica. Ta se rozkládá podél celého východního pobřeží Brazílie. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jde o nárůst o 66 procent.
Zničení lesních oblastí uvolnilo do atmosféry ekvivalent 10,3 milionů tun oxidu uhličitého, uvedla organizace SOS Mata Atlântica. Ekologové pro svou zprávu vyhodnotili satelitní snímky.
,,Nečekali jsme tak obrovský nárůst,“ řekl jejich mluvčí Luis Guedes Pinto o nárůstu ničení. ,,Mysleli jsme si, že Atlantický les je o něco odolnější vůči explozi odlesňování,“ řekl Pinto. Ve skutečnosti by v regionu byla větší regulace. Zpráva však nyní ukazuje, že Mata Atlântica také trpí „úpadkem environmentální politiky a legislativy v oblasti životního prostředí“.
Stejně jako amazonský deštný prales se i atlantický deštný prales stává důležitou brzdou globální změny klimatu. Rozmanitý ekosystém podle odborníků zásobuje Brazílii také potravinami, pitnou vodou a obnovitelnými zdroji energie z vodních elektráren.
Bolsonaro oslabuje ekologické zákony pro zemědělskou lobby
Zničení Mata Atlântica se stalo „katastrofou nejen pro Brazílii, ale pro svět,“ zdůraznil ekolog Pinto. Studie ukazují, že Atlantický deštný prales se naléhavě potřebuje zotavit, má-li svět splnit cíl Pařížské klimatické dohody omezit globální oteplování na 1,5 stupně nad předindustriální úroveň.
Ničení rozsáhlých brazilských lesů se za ultrapravicového prezidenta Jaira Bolsonara dramaticky zvýšilo. Kritici ho obviňují z podkopávání pravidel ochrany životního prostředí ve prospěch mocného zemědělství. Od nástupu Bolsonara do úřadu v roce 2019 se průměrné roční ničení brazilského amazonského deštného pralesa podle oficiálních údajů zvýšilo o 75 procent. A to ve srovnání s předchozí dekádou.
Pouze v dubnu Brazílie překonala hranici 1 000 kilometrů čtverečních odlesněného deštného pralesa v oblasti Amazonie. Odlesněná plocha 1 012,5 kilometrů čtverečních se zdá nejvyšší hodnotou za měsíc duben. Zejména proto, jak uvádí Národní institut pro výzkum vesmíru (Instituto Nacional de Pesquisas Espaciais, zkráceně Inpe). Podle předběžných údajů INPE dosáhlo odlesňování rekordní úrovně již v předchozích měsících.
Zdroj: spiegel, Vapol
