Rekordní teploty v Atlantiku způsobují rozsáhlou smrt citlivých mořských živočichů. Americká agentura NOAA zmapovala ohniska masivního bělení korálů.
Průměrná teplota povrchu moře je od poloviny března na rekordních úrovních. V Atlantiku měřící bóje vždy naměřily nová maxima, na Floridě bylo před pár týdny 38 °C. Na mnoha místech také satelity zaznamenaly teploty moře tak vysoké jako nikdy předtím.
Jedním z důsledků pokračujícího tepelného stresu je masivní odumírání korálů. Vědci z amerického Národního institutu pro klima a oceánografii (NOAA) nyní varují před hrozící tragédií u pobřeží Střední Ameriky, Severní Ameriky a Karibiku. Útesy v Panamě, Kolumbii, Salvadoru, Kostarice, Mexiku a šesti zemích v Karibiku včetně Baham a Kuby by utrpěly výjimečné bělení. Pozornost už přitáhly korálové útesy u pobřeží Floridy, které začaly bělat před měsícem.
Sezóna masivního bělení
,,Nemyslím si, že žádné z těchto míst dříve zažilo takový tepelný stres,“ řekl Derek Manzello, koordinátor Coral Reef Watch na NOAA. Hromadné bělení probíhá na obrovské ploše. Zvláště špatné je to v Karibiku. Americká agentura mapuje ohniska bělení korálů po celém světě, přičemž zvláště velký počet útesů v Mexickém zálivu je v současnosti označen nejvyšším stupněm pohotovosti.
Podle výzkumníka začalo bělení dlouho před skutečnou „sezónou bělení“. Normálně se severní Atlantik během léta ohřívá a od poloviny srpna pak dosahuje kritických teplot pro korály. Letos by například korály Florida Keys mohly trpět příliš teplými podmínkami více než tři po sobě jdoucí měsíce – pokud se brzy neochladí, uvedl Manzello v prohlášení NOAA na konci července.
Jaká je pravděpodobnost, že se korály podaří zachránit?
Korálové útesy se stávají celosvětově stále více ohroženy kvůli oteplování oceánů v důsledku klimatických změn. Vyblednutí barevných tvrdých korálů se nazývá bělení. Korály jsou cnidarians, kteří žijí s řasami ve vzájemně prospěšném společenství. Při vysokých teplotách korály odpuzují řasy a ztrácejí barvu.
Ohroženým korálovým útesům by podle vědců mohlo prospět, pokud budou ochranná opatření přijata na souši i na moři současně. Podařilo se jim to ukázat na studii na Havaji, kde se zvířata vystavila neobvykle silné vlně veder v Pacifiku po dobu 20 let.
Útesy v oblastech s menším nadměrným rybolovem a menším znečištěním, například z odpadních vod, proto vykazovaly stabilnější růst. To je to, co píše výzkumná skupina vedená oceánografem Jamisonem Govem z americké klimatické agentury NOAA a mořským biologem Garethem Williamsem z britské Bangorské univerzity v časopise Nature. Ve stresových situacích, například po zvýšení teploty moře, bylo zničení korálů menší. Navíc se útesy rychleji vzpamatovaly z bělení korálů.
Vědci se odvolávají na cíl stanovený mezinárodním společenstvím států umístit do roku 2030 pod ochranu nejméně 30 % světové pevniny a mořských oblastí. Podle studie, aby se posílily a ozdravily ohrožené korálové útesy, musí být lidské vlivy – v kombinaci na souši (znečištění odpadními vodami) a v moři (nadměrný rybolov) – omezeny na minimum.
Zdroj: spiegel, Vapol
