Mobilní telefony, hračky, ledničky: lidé produkují stále více elektronického odpadu a podle zprávy OSN míra recyklace klesá. Staré přístroje někdy obsahují nebezpečné a zároveň cenné látky.
Podle nové zprávy OSN se celosvětově produkuje stále více elektronického odpadu – a recyklace nestíhá. Jen v roce 2022 se podle zprávy „Global E-Waste Monitor“ vyprodukovalo 62 milionů tun elektronického odpadu. To je rekord a nárůst o 82 % oproti roku 2010. Pokud to bude takto pokračovat, lze v roce 2030 očekávat 82 milionů tun. Elektronický odpad zahrnuje vše, co má zástrčku nebo baterii.
Autoři zprávy volí působivá srovnání, aby ilustrovali rozsah globálního problému se šrotem: Elektronický odpad od roku 2022 by mohl naplnit 1,55 milionu 40 tunových kamionů, píší. Kolona kamionů by pak prodloužila nárazník k nárazníku zhruba kolem rovníku.
Recyklace by měla problém vyřešit. Ale recyklátoři nedělají žádný pokrok tak rychle, jak roste hora vyřazených mobilních telefonů, notebooků, televizí, ledniček a dalších zařízení. V roce 2022 se prokazatelně řádně shromáždila a zpracovala méně než čtvrtina (22,3 %) elektronického odpadu. Do roku 2030 by recyklovaný obsah mohl klesnout na 20 %. Obnovitelné zdroje v hodnotě miliard dolarů by byly promarněny. Existují také nebezpečí pro životní prostředí – tento vyřazený odpad může obsahovat toxické přísady a nebezpečné látky, jako je rtuť. Měl by být proto zlikvidován a zpracován správným způsobem.
Velký problém zejména s malým zařízením
„Máme co do činění s velmi masivní nerovnováhou,“ řekl jeden z autorů Rüdiger Kühr. ,,To se z velké části způsobuje tím, že v mnoha částech světa neexistuje vhodná legislativa ani infrastruktura pro sběr a recyklaci. To znamená, že materiály nevstupují do vlastního recyklačního procesu a zároveň v mnoha regionech enormně přibývá elektronických zařízení. Na trh přichází mnohem více, než lze v současnosti sbírat a recyklovat.“
,,Například existují e-cigarety. Nebo chytré oblečení, které se stává módou – například s vestavěnou funkcí vyhřívání,“ vyjmenoval Kühr. I dětské hračky často fungují pouze s baterií nebo zástrčkou.
Podle odhadů autorů tvořila v roce 2022 zhruba třetinu celosvětového elektronického odpadu malá zařízení, jako jsou hračky, mikrovlnné trouby nebo elektronické cigarety. Dokumentovaná míra recyklace tohoto zařízení je stále velmi nízká (12 %). Vyřazené velké spotřebiče jako ledničky nebo pračky se tak častěji řádně zpracovávají.
Odhadem 14 milionů tun elektronického odpadu skončilo v roce 2022 jednoduše v normálních odpadkových koších, uvádí zpráva. ,,Největším problémem celosvětově a ve všech zemích je vstup elektronického odpadu do komunálního odpadu, který je skládkován nebo spalován,“ vysvětlil Christoph Helbig z univerzity v Bayreuthu, který se na zprávě nepodílel. Elektrické spotřebiče nikdy nepatří do běžného domovního odpadu – obce se žádají, aby vytvořily dobré, nízkoprahové možnosti vrácení.
Nevědomost a strach z případné recyklace
,,Mnoho lidí prostě neví, co dělat s vyřazenými elektrickými zařízeními,“ řekla Vanessa Gray, která na zprávě pracovala. Někteří lidé se také bojí, že starý telefon stále obsahuje citlivá data. „Jde také o vytvoření povědomí o tomto problému.“ Zdůraznila však: „Nejjednodušším řešením všech problémů s elektronickým odpadem se stává neprodukovat vůbec žádný elektronický odpad.“
Nejvíce elektronického odpadu na hlavu vyprodukují Evropané se 17,6 kilogramy, následují Oceánie (16,1 kilogramu) a Amerika (14,1 kilogramu). Tyto regiony mají zároveň vysokou míru recyklace, Evropa recykluje zhruba 42,8 % svého odpadu.
Autoři hledí i do budoucnosti. „Musíme jasně vidět: digitalizace vyžaduje více elektronických položek a kritických surovin,“ řekla Vanessa Gray. ,,Víme například, že třetina světové populace ještě není připojena k internetu. Pokud chceme těmto lidem umožnit, aby se během příštích let zapojili do digitalizace, potřebujeme spoustu materiálu,“ řekla. ,,To samozřejmě povede také k většímu množství elektronického odpadu.“
„Globální monitor elektronického odpadu“ se prezentuje pravidelně a může tedy porovnávat údaje a údaje z různých let. Autory jsou United Nations Training and Research Institute (UNITAR) a International Telecommunications Union (ITU).
Zdroj: spiegel, Vapol
