DS 9 vypadalo jako slibná limuzína. Po testu musíme říct, že jde o povedené auto, ovšem v pár ohledech vás může pozlobit.
Automobilka DS začala svou pouť v roce 2009 jako podznačka Citroënu. Od roku 2012 funguje samostatně v Číně a o tři roky později se osamostatnila i na ostatních trzích. V koncernu Stellantis má funkci prémiového výrobce. Až doteď jí však chyběl pořádný sedan. Tím je novinka DS 9, duchovní nástupce původního Citroënu DS a modelu C6.
Co je DS 9 zač?
Co je vlastně DS 9 zač a kam s ním značka míří? Jeho rozměry činí 4934 mm x 1932 mm x 1460 mm. Je to manažerský sedan zapadající mezi Volkswagen Arteon, Škodu Superb či Opel Insignia. S rozvorem 2895 mm a prémiovými ambicemi ale sahá i do kategorie Audi A6, BMW řady 5 či Mercedesu-Benz třídy E.
Esteticky si na nic extra nehraje, je elegantní a designéři si hráli spíše s detaily pro znalce. Jinak řečeno, není to exot. Nikdo k vám nebude běhat přes celé parkoviště s kupou otázek a na křižovatce na vás z auta vedle nebudou koukat jako na mimozemšťana. Zato „citroëňáci“ si hned všimnou dělící šavle na kapotě a vzadu poziček po vzoru prvního DS. Devítka tak designově našeptává, ale rozhodně nekřičí.
Skrývá něco zajímavého?
Zajímavostí jsou LED světlomety, respektive tři moduly, které vám při příchodu a odchodu ukážou světelnou show. Nemusíte ani stát opodál a koukat na auto. Pokud jste čumákem ke zdi, je to také zajímavé. Charakteristický světelný podpis mají také zadní svítilny. Přední světlomety mají jinak moc dobrý dosvit.
K dispozici jsou dvě výbavy: sportovněji střižená Performance Line a luxusnější Rivoli. My měli tu sportovnější, což znamená v základu 19palcová kola Monaco. Vedle standardní šedé je za 25.000 Kč k mání metalický lak či za 30.000 Kč perleťový lak. Trochu však zarazí absence Matrix LED světlometů.
Vůz je pro evropský a asijský trh a vyrábí se v čínském Šen-čenu. K českým zákazníkům tak putuje docela daleko. Nemusíte se ale bát, že si kupujete něco „vylevněného“. Sedadla jsou příjemná a dají se elektricky sklopit překvapivě nízko. Široký středový tunel dovolí opřít si nohu a i pro vyšší postavy je tu místa tak akorát. S místem na nohy to platí i na zadních sedačkách, tady je rozvor 2,9 metru opravdu znát. Horší už je to s místem na hlavu.
Jako každý sedan klasického střihu má i DS 9 mělký kufr. S místem to ale není špatné, poskytne vám 509 litrů. Pozor ale, pokud si objednáte příplatkový audiosystém či zadní odvětrávané sedačky, klesne jeho kapacita na 473 litrů. To byl i náš případ, ale v ničem nás to neomezovalo. Horší už je úplná absence rezervy, je tu pouze lepicí sada.
Exotika?
Interiéry francouzských aut už nejsou tak exotické jako dříve, ale konzervativní zákazníci si budou chvíli zvykat. Příjemné je čalounění Alcantarou a opěrka mezi předními sedadly je dělená jako třeba v BMW. Šikovná je přihrádka na mobilní telefon, který má svůj stojánek před voličem převodovky. Nikam vám tak nezapadne a nemusíte ho po zaparkování šťourat ven.
Některá řešení bohužel nejsou tak příjemná, jak asi tvůrci zamýšleli. Elektrické ovládání oken utopené ve středové konzoli se bude blbě čistit. Kategorií samou pro sebe jsou pak digitální přístroje. Různá zobrazení digitálního přístrojového štítu jsou sice fajn, ale stejně jako u nových BMW chybí klasické zobrazení s kulatými budíky. Nepřehledností ale systém DS vede. Velmi ale chválíme funkce nočního vidění.
Dále je docela nepříjemný infotainment. Postrádá pořádnou domovskou obrazovku, ovládá se jen dotykově a na nastavení není moc intuitivní. Také rozlišením se nejedná o špičku, ačkoliv za rychlost úkonů se vůbec stydět nemusí. Standardní výbavou jsou pak vyklápěcí hodiny B.R.M na palubní desce, které můžete znát již z DS 7 Crossback.
Pocit z prémiového vozu pak sráží ještě několik jemných detailů. Třeba stehy prošívání na výplních dveří. Nejsou vyloženě křivé, ale švadleny od Audi by z nich určitě měly osypky. Dále velmi levně vyhlížející pádla pod volantem a takové ty detaily, které nejsou na první pohled vidět. Třeba chatrná „dvířka“ zmíněné loketní opěrky.
Co je zklamáním u DS 9?
Úplně největším zklamáním je ale audiosystém Focal. Tato francouzská značka patří ke světové špičce a pokud chcete jednu její sestavu domů, bude vás to stát jako nové auto. Opravdu není problém v tom utopit pár milionů. 14 reproduktorů a subwoofer o výkonu 515 wattů zní na papíře super, ale očekávání bohužel neodpovídá realitě.
Basy jsou ploché, centrální reproduktor zbytečně dominantní a subwoofer jakoby nikde nebyl. Jakékoliv BMW se sestavou od Harman Kardon (nebo Hyundai s Krell), což je v hierarchii audiotechniky pod Focalem (minimálně finančně) hraje lépe a zážitek z muziky je vyváženější. Komu se tak rozzáří oči při pohledu do ceníku a připlatí si 40.000 Kč, může z toho být zklamaný.
Zdroj: autorevue, Vapol
