Na čínskou vesmírnou stanici (CMSA) zatím létala pouze armáda, ale to se mění. A brzy budou na Měsíci také pekingští specialisté a civilisté.
Tohle je výjimečný okamžik. Čínská vesmírná agentura CMSA (,,China Manned Space Agency“) představila další posádku k letu na tamní vesmírnou stanici na kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi. A zatímco dva ze tří přítomných mužů také vojensky zasalutovali, třetí jen přátelsky zamával do kamery.
Gui Haichao z Pekingské letecké univerzity se stane prvním civilistou, který půjde do vesmíru v rámci čínských vesmírných aktivit. Jako specialista na užitečné zatížení má provádět vědecké experimenty na palubě vesmírné stanice ,,Tiangong“. Gui se představil v roce 2020 jako kandidát na misi ve vesmíru. Vesmírné mise mohli zatím zahájit pouze příslušníci Čínské lidové osvobozenecké armády.
Čínská vesmírná stanice (CMSA)
Pro nadcházející misi budou na palubě kromě Gui také dva vojáci: vesmírný veterán Jing Haipeng a nováček Zhu Yangzhu. Skupina má odstartovat z Jiuquan v rámci mise Shenzhou-16. Ve vesmíru trojice nahradí tři kolegy, kteří šest měsíců žijí a pracují na stanici „Tiangong“.
Velitel Jing řekl, že mise začíná ,,novou fázi aplikace a vývoje“ v čínském vesmírném programu. „Jsme pevně přesvědčeni, že nastalo jaro čínského průzkumu vesmíru.“ Ve skutečnosti čínský vesmírný program postupně nabírá na rychlosti. Je to jen 20 let, co se Peking stal třetí vesmírnou velmocí, která poprvé vyslala lidi do vesmíru. Země nyní provozuje trvale obsazenou vesmírnou stanici, jediný orbitální komplex vedle Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Žádná účast na Mezinárodní vesmírné stanici
Čína se nesmí účastnit ISS kvůli rozhodnutí amerického Kongresu. Pozadím byly tehdy obavy z hlubokých kořenů vesmírného programu v Lidové osvobozenecké armádě. V důsledku toho se Čína rozhodla jít ve vesmíru z velké části vlastní cestou. V jednotlivých bodech sice existuje vědecká spolupráce s ostatními zeměmi a existuje i politický projev vůle spolupracovat s mezinárodními partnery – ale celkově se program Pekingu vyznačuje vysokou mírou nezávislosti: Robotické přistání na odvrácené straně Měsíce a na Marsu již existovaly, a plánuje se mise asteroidu.
A tato cesta nezávislosti by měla brzy dovést astronauty země na povrch Měsíce. A vedou k tomuto bodu také nová oznámení. Viceprezident CMSA Lin Xiqiang řekl, že jeho země se připravuje na „krátkou návštěvu měsíčního povrchu a společný průzkum člověka a robota“.
Podle zpráv by k přistání na Měsíci mělo dojít před rokem 2030. Návrhy pro – možná zcela znovupoužitelný – lander již existují.
Čínské oznámení je také vzrušující, protože jej lze číst jako důkaz závodu na Měsíc. USA oznámily, že hodlají do roku 2025 znovu přistát na Měsíci. Do programu ,,Artemis“ se zapojí i mezinárodní partneři, včetně Evropské kosmické agentury (ESA).
,,Vezmeme Evropana na Měsíc,“ ujistil šéf NASA Bill Nelson. Bývalý astronaut vidí svou zemi a Čínu v novém „závodě ke hvězdám“. Faktem je, že plány Američanů na plánované přistání na Měsíci se pravděpodobně z technických a finančních důvodů odloží. A tak by se „po roce 2025“ (USA, reálně) a „před rokem 2030“ (Čína, oznámeno) mohly časově shodovat.
Američané – stále – s výrazně vyšším rozpočtem
Faktem ale také je, že vesmírný rozpočet Američanů je v současnosti asi třikrát větší než čínský.
Podle zprávy amerického ministerstva obrany by se Číňané mohli do roku 2045 „ekonomicky, diplomaticky a vojensky“ prosadit jako dominantní vesmírná velmoc. Rusko projevilo zájem stát se součástí čínského lunárního programu.
V dlouhodobém horizontu obě strany plánují zřízení stálých stanic na měsíčním jižním pólu, kde se může vodní led z trvale zastíněných oblastí kráterů využívat k těžbě surovin. Veřejně oznámené americké a čínské přistávací zóny v oblasti se překrývají.
Zdroj: spiegel, Vapol
