Lidé s menším příjmem peněz mají obecně kratší délku života než lidé s vysokými příjmy. Podle studie se tento rozdíl v posledních letech ještě prohloubil. To má dva hlavní důvody.
Lidé ze sociálně slabých oblastí umírají dříve než lidé z bohatých oblastí. A tato nerovnost v očekávané délce života se v posledních desetiletích zvýšila, podle studie v Německu.
Obecně se průměrná délka života mezi lety 2003 a 2019 v průměru mírně zvýšila, uvádí tým vedený institutem Roberta Kocha (RKI) v časopise „The Lancet Public Health“. U lidí z chudších čtvrtí však vývoj stagnoval a nebo se tak pomaleji prodlužovala jejich délka života.
Zatímco v roce 2003 se délka života žen z nejvíce a nejméně deprivovaných oblastí lišila o 1,1 roku, v roce 2019 byl rozdíl již 1,8 roku. Rozdíl vzrostl i u mužů – z tříletého rozdílu v roce 2003 se zvýšil na 3,1 roku v roce 2019. ,,Poté se během pandemie Covid-19 rozdíl zvětšoval ještě rychleji na 2,2 roku u žen a 3,5 roku u mužů v roce 2021,“ uvádí studie.
Kouření jako rizikový faktor
Proč se tento rozdíl za posledních 20 let zvětšil? Vědci to z velké části připisují vývoji úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a rakovinu, zejména rakovinu plic. To druhé může být z velké části způsobeno kuřáckým chováním. Zatímco podíl kuřáků mezi lidmi v Německu s vysokým a středním sociálním statusem za poslední století klesl, míra mezi občany s nízkým sociálním statusem se změnila jen málo. To vše dokazuje studie Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu.
Podle studie RKI na tyto nemoci v průběhu času celkově zemřelo méně lidí – ale úmrtnost klesla méně mezi lidmi ze znevýhodněných oblastí než mezi lidmi z bohatších oblastí.
Průměrná délka života a nerovnost mezi chudými a bohatými lidmi
Po roce 2019 sehrál Covid-19 klíčovou roli, protože úmrtnost byla obzvláště vysoká v sociálně znevýhodněných regionech. Chudoba byla od počátku pandemie zvláštním rizikovým faktorem koronaviru.
Pro tuto studii vědci zkoumali údaje od všech lidí (nejen chudých), kteří zemřeli mezi začátkem roku 2003 a koncem roku 2021 a měli bydliště v Německu. Údaje vycházejí z informací Spolkového statistického úřadu. Kromě toho použili soubor dat vyvinutý v RKI k zaznamenání regionálního socioekonomického znevýhodnění. Poskytuje informace o dosaženém vzdělání, zaměstnání a příjmu.
Zdroj: spiegel, Vapol
