V dubnu začíná 60. ročník Benátského bienále se zaměřením na marginalizované skupiny, imigraci a dekolonizaci.
Šestiměsíční festival, který se koná každé dva roky, prostřednictvím výstav a národních pavilonů obhajuje největší umělecký talent světa. Pro svůj 60. ročník, který se má zahájit 20. dubna tohoto roku, si Pedrosa (umělecký ředitel Muzea umění v São Paulu a kurátor letošního Benátského bienále – první přehlídky z jižní polokoule) vybral titul Stranieri Ovunque – „Cizinci všude“. A upřednostnil tak umělce, kteří se na Bienále dosud nijak nebo jen málo podíleli.
Expo se má konat v benátském parku Giardini, v oblasti loděnice Arsenale. A má se skládat ze dvou částí: Nucleo Contemporaneo se zaměřením na marginalizované skupiny, jako jsou domorodí, queer a outsider umělci, a Nucleo Storico. Ta představí díla z Latinské Ameriky, Afriky, Středního východu a Asie, stejně jako italská umělecká diaspora.
Co lze vidět na letošním Benátském bienále?
Exil je těžká práce
Turecká feministická umělkyně Nil Yalter, jedna ze dvou letošních vítězek ceny Zlatý lev za celoživotní dílo, představí novou verzi svého probíhajícího projektu Exile is a Hard Job, který začal v roce 1975. Instalace se zabývá problematikou sociální ostrakizace. Dotýká se těch, kteří žijí v cizích zemích, prostřednictvím fotografií a kreseb. Bude to vůbec poprvé, co osmdesátník ukáže práci na Bienále, a vystaví je v Centrálním pavilonu na Giardini.
Kosmická zahrada
Indičtí umělci Madhvi a Manu Parekh na této výstavě na benátském Salone Verde spolupracovali s Bombajskou školou řemesel Chanakya. Ta se zaměřuje na posílení postavení žen. Obrazy a sochy inspirované indickou kulturou se soustřeďí na expresionismus, modernismus a ženské božstva a odprezentují se spolu s reimaginacemi děl jako ručně vyšívané kusy. Na ruční výrobě děl, která používají organické materiály, jako je hedvábí, se podílelo asi 320 řemeslnic.
Ka’a Pûera: Jsme chodící ptáci
Brazilský pavilon bude letos přejmenován na pavilon Hãhãwpuá, aby jej převzala Glicéria Tupinambá – umělkyně, aktivistka a zástupkyně domorodé komunity Tupinamba v Serra do Padeiro a Olivença z jižní Bahie – spolu s dalšími dvěma domorodými umělci, Olindou Tupinambá a Ziel Karapotó. Hãhãwpuá je domorodé jméno pro země, které se staly Brazílií. Výstava bude konfrontovat marginalizaci brazilských domorodých komunit od kolonizace.
Zdroj: nationalgeographic, TowPoint
