Výzkumník údajně předkládá mimozemský materiál

Astrofyzik a výzkumník Avi Loeb má poslání: Chce ukázat, že se k nám pravidelně dostávají důkazy ze vzdálených civilizací. Mohou malé kovové kuličky z Pacifiku dokázat jeho kontroverzní teze?

Naše Země je neustále bombardována materiálem z vesmíru. Americká vesmírná agentura NASA odhaduje, že se k nám každý den dostane více než sto tun kosmického prachu. Ve většině případů si ale ani nikdo nevšimne, když zasáhnou naši planetu: shoří v atmosféře, nebo pokud přežijí vysoké teploty a síly, spadnou neviditelně někam do moře. Skutečnost, že se nalezly meteority, jako nedávno v Elmshornu, je raritou – a přesto je v příslušné databázi asi 72 000 takových nebeských těles.

Poslání astrofyzika Avi Loeba

Harvardský astronom a výzkumník Avi Loeb nedávno zahájil expedici s cílem najít zbytky dalšího vesmírného tělesa. To údajně zasáhlo Zemi v lednu 2014. Tým našel to, co hledal u severovýchodního pobřeží Papuy-Nové Guineje ve dvou kilometrech vody, uvádí mimo jiné britský „Independent“. Pro Loeba je 50 nalezených kovových kuliček důkazem, že objekt, který spadl s názvem CNEOS 2014-01-08, byl posel mimozemské civilizace.

Avi Loeb jednou řekl, že už jako dítě se zajímal o základy. ,,A nejzásadnější ze všech otázek je, zda jsme ve vesmíru sami.“ Přesně touto otázkou se do hloubky zabývá již několik let. Mimo jiné napsal knihu o tom, že malé nebeské těleso Oumuamua objevené na podzim 2017 mohlo být umělým objektem. Odezva v odborném světě byla zvládnutelná.

Kovové korálky: je to odkaz na mimozemšťany?; Výzkumník údajně předkládá mimozemský materiál
Kovová kulička: je to odkaz na mimozemšťany?

Slitina je mnohem pevnější než železo běžných meteoritů

Nálezy z pacifického dna chce nyní Loeb dále podpořit svou tezi, že v naší oblasti lze prokázat alespoň technické důkazy o mimozemských civilizacích. Drobné kuličky mají průměr menší než milimetr a podle výzkumníka se vyrobily ze slitiny oceli a titanu. Ta je mnohem pevnější než železo v normálních meteoritech. Přesnější analýzy mají následovat po prvních průzkumech.

Loeb se zajímal o CNEOS 2014-01-08, někdy také nazývaný IM1, protože z jeho pohledu se těleso pohybovalo obzvláště rychle – a rozpadalo se mnohem níže v zemské atmosféře než srovnatelné objekty. Rukopis k jeho analýze však vyšel pouze jako koncept a dosud se nenašel renomovaný odborný časopis, pro který by text musel být recenzován nezávislými odborníky. Existuje také návrh další vědecké práce – která se dosud nerecenzovala vrstevníky – která pochybuje o mimozemském původu těla.

Tak málo je zatím jasné. Není známo, odkud CNEOS 2014-01-08 skutečně pochází, ani zda to, co Loeb považuje za pozůstatky, je skutečně součástí tohoto těla. Badatel však letos v létě vydá svou další knihu  – o „hledání mimozemského života a naší budoucnosti ve hvězdách“. Současné titulky pravděpodobně prodejům neublíží.

Zdroj: spiegel, Vapol