Na oběžné dráze Země je další česká družice. Ve čtvrtek ji tam spolu s dalšími vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX startující z americké Floridy. Za naším novým nanosatelitem stojí experti z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu. Spolupracovali na něm s tuzemskými firmami a univerzitami. Družice s označením VZLUSAT-2 je vybavená mnoho experimentálními přístroji. Vývojáři teď ale ještě čekají, až se se satelitem poprvé spojí.
Odborníci v brněnském pobočce Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, kteří český nanosatelit vyvíjeli, on-line sledují poslední vteřiny před startem. Raketa Falcon 9 vynáší na oběžnou dráhu přes sto různých družic. Mezi nimi i tu českou s označením VZLUSAT-2.
„U družice dodržujeme definované rozměry, což je 30 krát 10 krát 10 centimetrů. Její hmotnost je zhruba čtyři kilogramy,“ popisuje Juraj Dudáš, šéf zdejší vesmírné divize.
Čekání na „pípnutí“
Poté co Falcon 9 dosáhne výšky víc než 500 kilometrů nad zemí, začíná vypouštět takzvané vystřelovače, tedy jakési segmenty, do kterých jsou po skupinách družice rozdělené. Část s tou českou přichází na řadu za necelou hodinu a půl po startu.
I tato pasáž mise dopadla na výbornou a v brněnské pobočce Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu experti slaví. Na ono „pípnutí“, na které si připíjejí, si ale ještě několik dnů počkají.
„Jsme zase ve vesmíru, je to skvělý. Doufejme, že se vše podaří. Po 14 dnech přijde pípání od družice, což bude další obrovský úspěch,“ usmívá se šéfkonstruktér z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Vladimír Dániel.
„Družice je teď uvnitř konstrukce, pak se otevřou dvířka, družice se vysune pomocí pružiny a vyletí. V tu chvíli se sepne napájení a družice teoreticky naskočí, v tu chvíli ale nesmí nic dělat, aby svým radiovým vysíláním případně neohrozila mateřskou. Teprve po třiceti minutách začne pípat,“ dodává.
Vesmírné experimenty
Až pak budou fungovat všechny experimentální přístroje, které v čtyřkilovém nanosatelitu VZLUSAT-2 jsou. Podíleli se na nich třeba vědci z pražské ČVUT nebo brněnské Masarykovy univerzity.
„Prvním experimentem je zařízení pro měření ionizujícího záření ve vesmíru. Jsou tam čtyři přístroje pro měření radiace, každý se na ni ale dívá jinak: jeden jen na fotony, další na částice, třetí funguje jako kamera a čtvrtý je detektor gama záblesků ze vzdáleného vesmíru,“ popisuje Vladimír Dániel.
Vlastní družicová data
Nová česká družice má všechny technologie otestovat v praxi. To je důležité pro chystanou národní satelitní konstelaci. Podle plánů by totiž jednou měly být na oběžné dráze Země českých družic různých velikostí desítky.
„Poté budeme mít vlastní družicová data a nebudeme závislí na nakupování dat od mezinárodních organizací,“ pochvaluje si Juraj Dudáš. „Nechceme, aby nám ujel vlak, vesmírný byznys neustále raketově roste a my chceme být jeho součástí.“
Zdroj: Irozhlas.cz, Vapol.cz
