Dodnes si egyptologové lámou hlavu nad tím, jak pyramidy v Gíze vznikly. Vědci nyní udělali krok dále – a vystopovali zapomenuté rameno neboli zanesenou větev Nilu.
Pyramidy v Gíze staré tisíce let zůstávají stejně záhadné, jako fascinující. Tři kolosy spolu se třemi malými pyramidami královen jsou bezesporu největším lákadlem Egypta. Už 4 500 let se tyčí na náhorní plošině u dnešního města Gizeh – a nedaleko metropole Káhiry. Každý rok tisíce klaustrofobických turistů vylézají úzkou šachtou do nitra Cheopsovy pyramidy, největší ze tří staveb. Vědci navíc prozkoumali téměř každý kout pyramidy.
Jak však hrobky v té době vznikaly, není dodnes jasné. To je důvod, proč existuje mnoho teorií ramp a provizorních konstrukcí.
Výzkum nyní trochu pokročil alespoň v jedné otázce: nová studie se zabývala tím, jak se bloky o hmotnosti několika tun, které pocházely z lomů po Nilu, dostaly na plošinu v Gíze. Doprava po zemi se zdála nepravděpodobná. Ale koryto Nilu se dnes nachází pár kilometrů daleko.
Zapomenuté rameno Nilu
Výzkumný tým vedený Haderem Sheishou z francouzské univerzity v Aix-Marseille nyní našel řešení. Geovědec zrekonstruoval klimatické podmínky v době, kdy byly pyramidy stavěny. V té době existovalo boční rameno Nilu, rameno Chufu, které mezitím vyschlo. Její průběh sahal téměř k pyramidám.
Tehdejší stavitelé ji mohli využívat k přepravě materiálu. To nyní potvrzuje i aktuální studie o Nilu, protože podle údajů výzkumného týmu se jevilo v té době boční rameno splavné. Za účelem vyšetřování se Sheisha podívala na vrtná jádra podél předpokládané přítokové trasy a provedla analýzy pylu v laboratoři, uvádí v ,,Proceedings of the National Academy of Sciences“. Tímto způsobem mohli prostřednictvím nalezených rostlinných druhů nahlédnout do tisícileté historie klimatu v regionu. Tým například objevil důkazy o rostlinách, jako je orobinec nebo papyrus, které mají tendenci naznačovat vegetaci podobnou bažině.
Analýza o Nilu jasně ukazuje, že kanál měl vysokou hladinu vody za vlády tří faraonů Cheopse, Chefrena a Menkaurea. Kolem roku 3000 př.n.l nastalo období sucha a v důsledku toho hladina klesla. Pobočka řeky stará kolem roku 600 před naším letopočtem vznikla vysycháním východní Afriky způsobené slunečním zářením.
Práce Sheishy a kolegů má archeologickou podporu. Před lety se v zemi východně od pyramid objevily zbytky opevněných břehů a přístavních zařízení.
Zdroj: spiegel, Vapol
