Dosud neznámý přítok Nilu

Západní hřbitov v Gíze: Vědci tvrdí, že pod otevřeným prostorem (na obrázku vlevo dole) rozpoznali strukturu ve tvaru L – je to pohřební komora?

Jak pyramidy skončily v poušti? Stavaři mohli přepravovat materiály po vodní cestě, která už dávno vyschla.

Vědci se dlouho zabývali otázkou: Jak se pyramidy dostaly do pouště? V úseku mezi Gízou a vesnicí Lisht se mnoho z obrovských budov nachází několik desítek kilometrů od Nilu. Egyptologové dlouho tušili, že Nil mohl být kdysi tomuto úseku blíže než dnes.

Nyní výzkum potvrzuje, že před několika tisíci lety protékal přítok Nilu v blízkosti mnoha důležitých míst. Větev byla pravděpodobně 64 kilometrů dlouhá a 200 až 700 metrů široká, píše skupina vedená Emanem Ghoneimem z University of North Carolina ve Wilmingtonu v časopise „Communications Earth & Environment“.

Díky tomu je podstatně větší než dříve známá říční ramena poblíž pyramid, která se později zanesla. Název daný výzkumníky: „Ahramat“, podle arabského slova pro pyramidu.

Stavby více než 30 pyramid na dosud neznámých březích

„Největší pyramidové pole v Egyptě je seskupeno podél úzkého pruhu pouště, ale zatím neexistuje žádné přesvědčivé vysvětlení, proč jsou tyto pyramidy soustředěny právě na tomto místě,“ píší autoři studie. Tyto pyramidy jsou od současného toku Nilu vzdálené až deset kilometrů. Po přepravě stavebního materiálu lodí by byla nutná dlouhá cesta po zemi.

Pomocí satelitních radarových snímků, geofyzikálních dat a vrtání do podpovrchu nyní Ghoneim a kolegové objevili jasné důkazy o velkém rameni Nilu na západní straně záplavové oblasti.

Před dvěma lety informoval tým vedený Haderem Sheishou z Aix Marseille Université v Aix-en-Provence ve Francii o zaneseném rameni Nilu, které vedlo k pyramidám v Gíze. Současná studie pokrývá podstatně větší území a zahrnuje také pyramidy el-Lisht, asi 55 kilometrů jižně od Gízy.

Dosud neznámý přítok Nilu
Bývalé nilské rameno „Ahramat“: Voda prý kdysi tekla podél velkého množství pyramid, postavených ve Staré říši až do Druhého přechodného období

Předpokládá se, že na březích ramene Ahramat se postavilo až 31 pyramid, od 3. dynastie před asi 4 700 lety do 13. dynastie asi před 3 600 lety.

Před 4 500 lety nesl Nil mnohem více vody

O průběhu této větve svědčí i hráze, které vedou od pyramid k předpokládanému břehu. Studie uvádí: ,,Hráz je slavnostní vyvýšený chodník, který poskytuje přístup k místu pyramidy a byl součástí náboženských aspektů samotné pyramidy Na konci hráze byl často chrám, který sloužil také jako přístav, například pro návštěvníky přijíždějící od řeky.“

Vědci se domnívají, že zbytky četných chrámů stále leží pod zemědělskými poli a pouštním pískem podél ramene Ahramat.

Hledání dosud neznámé nilské větve: Výzkumný tým třídí shromážděné vzorky půdy

Tým také našel souvislost mezi množstvím vody, kterou Nil nesl, a vzdáleností místa od záplavové oblasti. Vzdálenější místa byla obvykle výše.

V době 4. dynastie, před 4 500 až 4 600 lety, se pyramidy stavěly na zvláště vyvýšeném místě a stovky metrů od záplavové oblasti Nilu. V té době nesl Nil podstatně více vody než dnes. Klimatické změny, které vedly k desertifikaci a písečným nánosům, později způsobily zanesení ramene Ahramat a posun přítoků Nilu na východ.

Dříve neobjevená pohřební komora poblíž Gízy

Dále na sever, na západ od Velké pyramidy v Gíze, další tým archeologů také tvrdí, že učinil pozoruhodný nález. Vědci objevili pod zemí anomálii ve tvaru písmene L – možná dosud neznámou hrobku. Informují o tom v odborném časopise „Archaeological Prospection“.

Egypt: Červená pyramida je největší z pyramid v nekropoli Dahshur

Na západním hřbitově v Gíze je úžasný otevřený prostor. Tým to zkoumal pomocí pozemního radaru a měření vodivosti. „Věříme, že jsme našli anomálii: kombinaci mělké struktury spojené s hlubší strukturou,“ píše nyní skupina ve své studii. Mohla být vytvořena člověkem a je prý asi dva metry hluboká.

Je to opravdu pohřební komora? Vykopávka by mohla pomoci vyřešit záhadu otevřeného prostoru.