Říkají tomu „černá místnost“: Při zabezpečovacích pracích objevili archeologové zcela náhodou bohatě zdobenou místnost. Obrazy na stěnách vyprávějí o lásce – a válce.
Pompeje, pohřbené sopečnou erupcí, odhalily další poklad. Archeologové objevili během vykopávek ve starověkém římském městě velkolepé fresky zobrazující trojskou válku. Podle místa vykopávek, je odkryté umělecké dílo působivě velké, měří patnáct krát šest metrů a skládá se z obrazů různých postav z války, o nichž opěvoval řecký básník Homér v „Iliadě“.
„Černý pokoj“ má mozaikovou podlahu a nachází se v bývalém soukromém domě na Via di Nola, nejdelší ulici ve starověkých Pompejích. Odkryl se jako součást projektu na posílení oblastí, které oddělují vytěžené a nevykopané části Pompejí.
Na černém pozadí jsou na fresce vyobrazeni řecká královna Helena a trojský princ Paris, který únosem Heleny rozpoutal řeckou válku proti městu Malé Asie. „Stěny se natřely černou barvou, aby na stěnách nebyl vidět kouř z olejových lamp.“
Další freska ukazuje řeckého boha Apollóna, jak se pokouší uchvátit kněžku Cassandru. Podle legendy, aby si Apollón naklonil krásnou dceru trojského krále Priama, dal jí dar proroctví. Když ho však odmítla, proklel ji, aby její proroctví nikdo nevěřil.
Náhodný archeologický objev bohatě zdobené místnosti
Podle vedoucího vykopávek sloužily ilustrace k pobavení hostů pompejského domu a povzbuzení k rozhovoru. ,,Mytologické páry poskytly náměty pro rozhovory o minulosti a životě, které se zdály čistě romantické povahy. Ve skutečnosti poukazují na vztah mezi jednotlivcem a osudem: Cassandra, která vidí budoucnost, ale nikdo jí nevěří, Apollo, který stojí na straně Trojanů proti řeckým nájezdníkům, ale jako bůh nemůže získat Helenu a Paris, který je i přes svůj politicky nekorektní milostný vztah příčinou války, nebo možná jen záminkou k ní.“
V místnosti se zdobenými freskami by se lidé pravděpodobně po západu slunce scházeli na rautech. Díky černému podkladu malby působilo chvějící se světlo z olejových lamp dojem, že se malované postavy pohybují. „Zejména poté, co diváci vypili pár sklenic vína.“
Italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano ocenil objevy jako další důkaz magie Pompejí. Pohřbené město „nás nikdy nepřestane překvapovat, protože pokaždé, když kopeme, najdeme něco krásného a významného“.
Pompeje se pohřbily při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, ale neobvykle dobře se zachovaly sopečným popelem. Archeologické pozůstatky jsou od roku 1997 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Archeologové se domnívají, že při erupci sopky zemřelo 15 až 20 % obyvatel Pompejí. Z archeologického naleziště plné fresek se asi třetina stále nachází pohřbena pod sopečným popelem. Archeologické naleziště nedaleko Neapole je jednou z nejoblíbenějších turistických destinací v Itálii.
Zdroj: spiegel, Vapol
