![underwater-2966572_1280](https://vt-auta.cz/wp-content/uploads/2024/04/underwater-2966572_1280-678x381.jpg)
Výzkumný tým z univerzity Amrita Vishwa Vidyapeetham v Coimbatore v Indii vložil makrořasy mezi měděnou elektrodu potaženou uhlíkem a fluorem dopovanou elektrodu oxidu cínu potaženou oxidem titanu. Zařízení 1 cm2 vykazovalo fotoproud 1,25 mA a fotovoltáž 0,5 V pod UV světlem.
Výzkumný tým z indické univerzity Amrita Vishwa Vidyapeetham vyvinul solární články z živých řas.
Indičtí vědci vyrobil bio-fotovoltaické zařízení s použitím sladkovodní vláknité makrořasy pithophora jako fotoaktivního materiálu. Vybrané řasy patří do řádu zelených řas. A obvykle se tak vyskytují na dně vodních biotopů nebo tvoří husté rohože na vodní hladině.
Bio-fotovoltaické zařízení vyrobené indickými vědci
Vědci řasy shromáždili z jezírka a vyčistili a rozdrtili na malé úlomky. Poté vyrobili zařízení vložením biofilmu řas mezi měděnou horní elektrodu potaženou aktivním uhlím a spodní elektrodu s oxidem titaničitým (TiO2) dopovaným fluorem (FTO). Kompaktní vrstva TiO2 se použila jako vrstva pro přenos elektronů (ETL) a uhlík se použil jako vrstva pro přenos děr (HTL).
Jejich práce se prezentovala ve výzkumné práci Sustainable power generation from live sladkovodní fotosyntetické filamentózní makrořasy Pithophora. Ta se publikovala v Journal of Science: Advanced Materials and Devices. Říká se, že je to „možná první zpráva kde sladkovodní živé makrořasy generují elektřinu tím, že ji vloží mezi dvě upravené elektrody, které shromažďují nosiče náboje“.
![Indičtí vědci vyvinuli solární článek z živých řas](https://vt-auta.cz/wp-content/uploads/2024/04/image-54.png)
Výzkumný článek uvádí, že zařízení o ploše 1 cm2 generovalo napětí naprázdno 0,35 V a zkratový proud 10,19 μA. Když se zařízení vystavilo UV světlu s vlnovou délkou 365 nm, zařízení vykazovalo fotoproud 1,25 mA a fotovoltáž 0,5 V. A to bez jakéhokoli zkreslení.
Potenciál pro použití nízkoenergetických zařízeních založených na internetu věcí
Zařízení fungovalo i v okolních podmínkách. A to včetně přirozeného slunečního záření, kdy 10 zařízení zapojených do série dodávalo 5,53 V s intenzitou slunce 0,6.
Výzkumný dokument říká, že zjištění naznačují, že tato technologie má potenciál pro použití v nízkoenergetických zařízeních založených na internetu věcí. Sudip Kumar Batabyal, jeden z výzkumníků a autorů zprávy, řekl, že biologická fotovoltaická technologie má potenciál být udržitelnou alternativou k tradičním solárním článkům. A to zejména proto, protože nevyžaduje použití drahých nebo toxických materiálů a lze je pěstovat pomocí obnovitelných zdrojů.
Batabyal však vysvětlil, že technologie stále čelí výzvám, jako je nízká účinnost a škálovatelnost. Řekl, že to bylo „kvůli přítomnosti kapalného rezervoáru, který je třeba překonat, než bude možné jej široce přijmout jako životaschopný zdroj energie“.
„Přestože současné zařízení poskytuje nízkou spotřebu ve srovnání s křemíkovou technologií, tato zelená fotovoltaická technologie se stane budoucím udržitelným řešením pro výrobu solární energie,“ dodal.
V listopadu jihokorejští vědci vyvinuli buňku spojením zelených řas s uhlíkovými nanovlákny. Začátkem tohoto měsíce vědci ze španělské univerzity v Cordobě identifikovali bakteriální komunitu. Ta se může využít s mikrořasami pro komercializaci vodíku produkovaného mikrobiálním metabolismem.
Zdroj: pv-magazine, Vapol