Vědci dlouho věřili, že pouze rod Homo měl schopenost poprvé vyrobit kamenné nástroje. Nálezy ze starých jatek v Keni to zpochybňují.
Pro laiky se kameny zdají nenápadné, na pár místech jako by se odlouply. Vědci, kteří je našli vedle hromady zvířecích kostí, ale rychle pochopili záhadu, že zde někdo schválně pracoval na výrobě nástroje z obyčejných kamenů. Nález je jedním z nejstarších kamenných nástrojů vůbec. Téměř tři miliony let starý se nyní objevil v jihozápadní Keni. Nástroje, které po sobě zanechali raní lidští příbuzní na poloostrově Homa na břehu Viktoriina jezera, patří k takzvané oldowanské kultuře.
Zdá se velmi pravděpodobné, že nalezené kladivo a řezný kámen se použily k rozporcování hrochů. Stopy zpracování se nalezly na kostech nejméně tří jednotlivých zvířat, uvádí tým vedený Rickem Pottsem z Národního muzea přírodní historie ve Washingtonu v časopise Science. ,,Toto je jeden nejstarší příklad oldowanské technologie,“ stojí v prohlášení. Výzkumný tým datuje objekty do stáří kolem 2,9 milionu let.
,,Tyto nástroje jsou lepší na drcení věcí než sloní stolička – a řežou lépe než lví špičák,“ říká Potts. S novou technologií by tito pralidé měli na africké savaně větší zásoby potravy.
Záhada nálezů v Keni
Velmi důležité, ale ne zcela jednoznačně objasněné, je, kdo přesně nástroje použil. Na místě vědci také vykopali dvě stoličky z Paranthropus pre-humans – větev primátské větve, která nakonec vedla k Homo sapiens. Vyráběli a používali tyto nástroje ale i tito vzdálení bratranci?
,,Vědci dlouho předpokládali, že pouze rod Homo – ke kterému lidé patří – měl schopnost vyrábět kamenné nástroje,“ říká Potts. Objev zubů Paranthropus v blízkosti nástrojů vyvolává otázku, kdo na nich pracoval. Několik skupin pralidí mohlo být schopno vyrobit tyto typy nástrojů.
Tracy Kivell, ředitelka Institutu Maxe Plancka v Lipsku, považuje nálezy za další důkaz toho, že výroba kamenných nástrojů se neomezila na druhy homo. To se však těžko dokazuje. Předpokládá, že nalezené nástroje se použily hlavně pro rostliny, protože na hroších kostech se nalezlo relativně málo řezných stop.
Východní Afrika se stala „varným kotlem změn životního prostředí“ s průtržemi mračen a suchem, říká Potts. Nabídka potravin se neustále měnila. ,,Oldowanské stroje mohly rozřezat a rozdrtit všechno.“ Tím pomohli raným výrobcům nástrojů přizpůsobit se novým místům a příležitostem, ať už se tím stal mrtvý hroch nebo škrobový kořen.“
Raw hroší hack
Tým také zkoumal záhadu se vzory opotřebení na nástrojích. Ty se pravděpodobně používaly ke škrábání i k řezání a tepání. Vzhledem k tomu, že první lidé měli schopnost vypořádat se s ohněm až mnohem později, jídlo se konzumovalo syrové. Maso se mohlo např. zpracovat na druh syrové hroší sekané, aby se snáze polykalo.
Tým zdůrazňuje, že poněkud starší nástroje se nalezly na jiném místě v Keni. Ty jsou ale mnohem hruběji zpracované. Oldowanské nástroje byly dominantními nástroji až do doby před 1,7 miliony let. Exempláře se nalezly mimo jiné v severní Africe a podél východního pobřeží kontinentu.
Zdroj: spiegel, Vapol
