Kontaminovaná pitná voda, sucha, žádný přístup k hygieně: Podle UNESCO má rostoucí nedostatek vody potenciál podněcovat v budoucnu konflikty po celém světě. Existují způsoby, jak situaci uklidnit.
Přibližně polovina světové populace trpí vážným nedostatkem vody, alespoň sezónně. Více než dvě miliardy lidí žijí bez přístupu k čisté pitné vodě a kolem 3,5 miliardy lidí nemůže používat čistá sanitární zařízení: podle výroční zprávy UNESCO o vodě.
Podle kulturní organizace OSN může rostoucí nedostatek vody podnítit konflikty po celém světě. „Pokud chceme zachovat mír, musíme rychle jednat nejen v zájmu ochrany vodních zdrojů, ale také v rámci posílení regionální a globální spolupráce v této oblasti,“ uvedla generální ředitelka Audrey Azoulay.
Podle informací není růst populace nutně zodpovědný za zvyšující se poptávku po vodě. Tam, kde populace roste nejrychleji, je spotřeba na hlavu často nejnižší.
Budoucnost – nebezpečné pro výchovu dívek
Spotřeba sladké vody se podle informací ročně zvyšuje o jedno procento. Důvodem prý byly změněné stravovací návyky. I když téměř 70 % sladké vody odebrané z přirozeného koloběhu jde do zemědělství, za zvyšující se poptávku je primárně zodpovědný průmysl (20 %) a domácnosti (10 %).
Nedostatek vody má také negativní důsledky pro ženy a dívky, zejména pro jejich školní vzdělání. V mnoha venkovských oblastech jsou prý zodpovědní za stále časově náročnější zásobování vodou – což ovlivňuje zejména výuku. Podle zprávy je nedostatek vody také považován za hnací sílu migrace.
„Téměř vždy jsou to nejchudší a nejslabší skupiny, jejichž blaho a existence jsou nejvíce ohroženy,“ uvádí zpráva UNESCO.
Přeshraniční správa
Voda se na rozdíl od očekávání dosud nevyvinula ve významný „spouštěč“ konfliktů. Nedostatek vody má podle UNESCO potenciál vyvolat spory. Například odvodňování mokřadů v oblasti Sahelu v Africe vedlo ke sporům o přístup k vodě a úrodné půdě.
,,Kvůli klimatickým změnám mimo jiné narůstá nedostatek vody, přibývá konfliktů a hrozí, že by v budoucnu mohlo dojít k válkám o vodu,“ uvedla vedoucí sekretariátu Úmluvy OSN o vodě Sonja Köppelová. UNESCO proto doporučuje větší spolupráci při přeshraničním využívání vody, například prostřednictvím Úmluvy o vodě. Úmluva z roku 1992 pomáhá sousedním zemím, které sdílejí vodní zdroje, zavést společné řízení, aby se předešlo konfliktům.
Řeky Sávy – Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Srbsko – uzavřeli krátce po skončení války v roce 2002 mezinárodní smlouvu, která se mimo jiné zabývala výměnou dat o kvalitě a množství vody. To vedlo k další spolupráci, například v oblasti ochrany životního prostředí. ,,To přispělo k uklidnění regionu.“
Zdroj: spiegel, Vapol
