Skupina výzkumníků z Číny hodnotila dopad a účinky plovoucích fotovoltaických systémů na záření, tok energie. A taky hnací síly na jezerech za různých meteorologických podmínek. Zjistilo se, že vliv fotovoltaického pole na citelný tepelný tok jezera je 1,5 krát větší než u přírodního jezera.
Výzkumníci z Čínské akademie věd a Chengdu University of Information Technology studovali dopad doplňkových plovoucích fotovoltaických elektráren pro rybolov na záření, tok energie. A dále taky hnací síly na jezerech za různých synoptických podmínek.
Uvedli, že novost jejich přístupu spočívá v analýze charakteristiky radiační a energetické bilance za různých synoptických podmínek pro plovoucí FV elektrárny. Ty předchozí výzkum údajně zanedbával. ,,Naše studie zaplňuje tuto mezeru ve výzkumu. Možná proto, aby změnila přesnost předpovědi slunečního záření díky našemu článku. Ten zvažuje dopad povětrnostních podmínek na sluneční záření,“ vysvětlili.
Zkouška se provedla na doplňkové fotovoltaické demonstrační základně Tongwei Huantai 10 MW Fishery v Yangzhong, městě v provincii Jiangsu ve východní Číně. Dvě pozorovací věže toku – jedna umístěná uvnitř (FPV) a jedna vně (REF) plovoucí fotovoltaické elektrárny – shromažďovaly data za tři dny. A to s různými meteorologickými podmínkami. Zachycovaly a porovnávaly změny radiace a toku energie pro obě lokality.
Dopad a účinky doplňkových plovoucích FV elektráren
Podle výzkumníků je dopad plovoucího pole na citelný tepelný tok 1,5 krát vyšší než u přírodního jezera. Což podle nich znamená, že sluneční záření hraje rozhodující roli v procesu změny citelného tepelného toku. Zjistili ve skutečnosti, že příspěvek dopadu slunečního záření na lokalitu FPV byl 98 %. Zatímco pro lokalitu REF byl příspěvek dopadu 77 %.
Data ukázala, že hnací síla citelného tepelného toku na místě plovoucího FV systému se regulovala teplotou solárních panelů. Zatímco hnací silou latentního tepelného toku – za slunečných i zatažených podmínek – se stala rychlost větru násobená deficitem tlaku vodní páry a vzduchu.
„Celkově byl latentní tepelný tok (LE) v těchto dvou lokalitách relativně stabilní. A citelný tepelný tok (H) v lokalitě FPV má zřetelnější fluktuace než u lokality REF, když je tam sluneční záření,“ uvádí zpráva. ,,Tento jev byl vysvětlen tím, že teplota vzduchu v místě FPV roste rychleji. A to v důsledku oteplování FV panelů při získávání sluneční energie než teplota vzduchu v místě REF.“
Protože fotovoltaická pole na jezeře vytvářejí nový podkladový povrch, skupina zjistila, že rozdíl v záření na těchto krytých površích vyplývá z účinků aerosolu, vodní páry i terénu. Ale i z povětrnostních podmínek na sluneční světlo.
Také se zjistilo, že dopady plovoucího systému souvisejí s velikostí elektrárny. „Vlivy užitkových plovoucích FV elektráren na záření a tok energie je třeba dále zkoumat,“ uzavřeli vědci.
Jejich zjištění jsou k dispozici ve zprávě „Vlivy rybářské komplementární fotovoltaické elektrárny na záření, energetický tok a hnací síly za různých synoptických podmínek“. Ten se publikoval ve Scientific Reports.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
