San Francisco je známé svým nevyzpytatelným počasím – jedna část města je slunečná a druhá je zahalena hustým oparem. To by se však mohlo změnit v důsledku globálního oteplování.
„Nejstudenější zima, jakou jsem kdy zažil, bylo léto v San Franciscu,“ prohlásil kdysi Mark Twain – alespoň tento citát se mu připisuje.
Západní pobřeží USA, zejména oblast Bay Area kolem San Francisca, je známější s povětrnostním jevem, kdy město pokrývá mrholení mlhy. May Grey přechází v June Gloom, pak No-Sky July a nakonec Fogust. Hledání vhodného termínu pro nepřízeň počasí v září pokračuje.
Zdá se, že existuje více obrázků Golden Gate Bridge s mlhou než bez. Most má vybavení pěti mlhovými sirénami. Mlha má na metropoli i chladivý efekt, v letních měsících červen až srpen má San Francisco průměrnou teplotu pouhých 21 stupňů, což z něj dělá nejchladnější velké město v USA (mimo Aljašku). „Klimatizace matky přírody“ znamená, že méně než polovina místních obyvatel nemá klimatizaci vůbec. Prostě nepotřebujete žádné.
Někdo dal mlhovině dokonce přezdívku ,,Karl“. Twitterový účet „Karl the Fog“ má více než 350 000 sledujících.
Ikonické mlze by ale mohl být brzy konec. Důvodem je pravděpodobně klimatická krize.
O třetinu méně mlhy za posledních 50 let
Již v roce 2010 dospěla studie univerzity v Berkeley k závěru, že počet hodin v mlze se oproti polovině 20. století snížil o třetinu. Todd Dawson, profesor na univerzitě v Berkeley, zkoumá účinky mlhy na kalifornské ekosystémy po celá desetiletí.
Již koncem 90. let zkoumal sekvoje v kalifornské pobřežní oblasti a zjistil, že stromy, které mohou být až sto metrů vysoké, získávají 30 až 40 procent své potřeby tekutin z mlhy: z vysokých korun stromů. Sekvoje jsou takříkajíc obrovské filtry pro závany mlhy. Stromy se zalévají a zásobují živinami; voda kape na lesní půdu. Tam zásobuje další rostliny a napájí potoky – a prospívá široké škále živočišných a rostlinných druhů, jako jsou lišejníky, kapradiny, čolci a lososi.
Lidé na celém světě tento proces zkopírovali z přírody. Španělsko a Portugalsko v současnosti testují metody odstraňování vlhkosti ze vzduchu pomocí speciálních kolektorů. Tento proces se používá také v Nepálu a Peru a mohl by dokonce pomoci zmírnit dopady tamní změny klimatu.
Jediným problémem Kalifornie je, že je stále méně mlhy, kterou by bylo možné chytit.
Los Angeles a São Paulo
A to platí celosvětově, jak ve studii z roku 2015 zjistili klimatologové Otto Klemm z univerzity v Münsteru a Neng-Huei Lin z Tawian National Central University. Vědci dokumentují snížení mlhy všude na světě: v São Paulu se počet dnů s mlhou snížil na polovinu z více než 144 za rok na počátku 50. let na dobrých 70. V Los Angeles se počet ve stejném období dokonce snížil z 200 na 30.
Důvody mizení mlhy nejsou jasné. Příčinou může být jak změna klimatu, tak snížení znečištění ovzduší. Nejspíš dokonce obojí dohromady.
,,Méně mlhy mění hru v mnoha věcech,“ řekl Dawson pro New York Times. Říká, že na sekvojích vidí účinky ubývající mlhy. ,,U některých starších stromů je růst zakrnělý,“ řekl. ,,Nerostou tak rychle jako dříve a jejich koruny stromů se tenčí,“ řekl Inside Climate News v roce 2021.
Obává se, že v určitém okamžiku už sekvoje nebudou schopny se uživit. „Už to prostě nestihnou.“ Kdy se tak stane, však nedokáže říct. Vznik mlhy nezávisí pouze na jednom faktoru, ale dochází k souhře různých vlivů: „Povrch země, hladina oceánu, jak silné je oteplování, co dělají větry, jak rychle se země otepluje oproti oceánu, zda vztlak studené vody je silný nebo slabý.“
Ale Dawson má své vlastní zkušenosti: „Pracuji se sekvojemi 25 let a za tu dobu jsem viděl, co se děje. Bojím se o budoucnost.„
Zdroj: spiegel, Vapol
