Slovensko je malá země, ale délka cest nám dává na cestování k dispozici spoustu kilometrů. Je plná inspirace. Silnice I., II. a III. třídy mají dohromady 17 303,050 km. Dálnice D a R jsou dlouhé dohromady 848,984 km. Celkem tak máme 18 152 034 kilometrů asfaltu pro jízdu autem či motorkou.
Výlety v provedení motoristů, sestávají z jízdy, kdy cesta je cílem. Někdy jen sednete do auta a vyrazíte na trasu, kterou znáte. Jindy se vydáte do neznáma. Pro inspiraci. Jedná se o to, co vyhledáváte. Někdo chce klidnou jízdu se zajímavými scenériemi, někdo hledá klikaté nebo stoupající úseky silnic, kde umí být jízda zábavnější. I když asfalt na některých našich okresních silnicích není v nejlepší kondici, je také velké množství opačných případů.
Inspirace v mapách
Čas strávený nad mapou, výběrem vhodné trasy, si můžete ušetřit. Pomůže vám například kniha Okresky, která mapuje cesty napříč Slovenskem. Obsahuje fotografie jednotlivých úseků, ale také mapu a může být dobrou inspirací.
Internet nabízí také řadu tipů. Společnost SHELL Slovakia, s.r.o. v roce 2021 vyhlásila anketu, kde měli slovenští motoristé nominovat nejkrásnější cesty s unikátními výhledy. Mezi top 10 se zařadila cesta na Martinské hole, kde si můžete užít výhled na Malou Fatru a když si budete chtít dát přestávku, můžete zaparkovat téměř pod vrcholem kopce Velká Louka.
Umístění mezi top 10 si vysloužil také výhled na Belianské Tatry, ze silnice vedoucí z Osturnu do Ždiaru. Tato vede vedle turistických tras a naučných stezek. Pokud budete mít chuť načerpat něco z historie, můžete se zastavit navštívit památku lidové architektury, muzeum Ždiarsky dům.
Chráněná krajinná oblast Strážovské vrchy ve své kotlině ukrývá obec Čičmany, kterou každý z nás určitě zná. Pokud jste tam ale ještě nebyli, určitě se vypravte trasou od Ilavy, přes Košecké Podhradie. Výhled na široké scenérie, rozlehlé louky, ale také hory, potěší oko každého šoféra.
Inspirace v Tatrách
Letní období je ideální pro výlety po slovenských cestách a pokud hledáte více inspirace, nahlédněte do galerie, kde jsou fotografie mnoha dalších výhledů, které stojí za to.
Belianské Tatry (slovensky Belianske Tatry) jsou geomorfologický podcelek a nejvýchodnější část Východních Tater východně od Kopského sedla, které je odděluje od Vysokých Tater. Na severu hraničí s Podtatranskou brázdou. Mají rozlohu 67,5 km². Hřeben Belianských Tater je 14 km dlouhý a je kolmý na hřeben Vysokých Tater. Neodbočují z něj žádné výrazné boční hřebeny a je tvořen převážně vápenci a břidlicemi.
Severní svahy odvodňuje potok Biela a její pravostranné přítoky (Rígeľský potok, Tokárenský potok, Babí potok). Pravostrannými přítoky Javorinky se odvodňuje část severních svahů západně od Havrana (Nový potok) a část jižních svahů západně od Hlúpého tzv. Zadné Meďodoly (Štefanka, Meďodolský potok). Východní část jižních svahů tzv. Predné Meďodoly odvodňuje levý přítok Kežmarské Bielé vody Napájedlový potok. Na rozdíl od ostatních částí Tater se zde nevyskytují plesa ani vodopády. Toto není tak docela pravda, neboť v Monkově dolině na Ríglovém potoce se nacházejí vodopády (Vodopád Rígeľského potoka) – viditelné z naučného chodníku do Širokého sedla ze zastávky č. 3 v nadmořské výšce cca 1 310 m.
V pohoří jsou bohatě zastoupeny krasové jevy. Z nich však ochranáři zpřístupnili pouze jeskyně Belianska jaskyňa.
Téměř celé pohoří je součástí národní přírodní rezervace Belianské Tatry, která je až na turistické značky vedoucí okrajem a naučnou stezku Monkova dolina – Kopské sedlo veřejnosti nepřístupná. Je zde široce zastoupena vápencová flóra. Záchranná stanice Tatranské horské služby se nachází na chatě Plesnivec (1 290 m).
Zdroje: autobild.pluska, Vapol
