Planety bohaté na vodu se v naší galaxii stávají mnohem běžnější, než se dříve myslelo. Naznačují to nové výpočty astronomů. Objev však není nutně vhodný jako bublající zdroj života.
„Vodní světy“ se zmiňují v prohlášení Chicagské univerzity. Ta slibuje astronomickou senzaci: překvapivé množství nebeských těles v Mléčné dráze obsahovalo velké množství vody, někdy až polovinu jejich hmotnosti. Vyplývá to z analýzy astronomů Rafaela Luqueho a Enrica Pallého, publikované v časopise Science.
Vědci však potenciálně životodárný prvek přímo neprokázali. Místo toho odvodili domnělé složení planet z jejich průměru a hmotnosti – měřeno podle stínů, které tyto planety vrhají na hvězdy, kolem nichž obíhají, a drobných změn na jejich drahách.
Tento typ analýzy se stává běžný v astronomii pro jednotlivé planety. Luque a Pallé studovali celou skupinu nebeských těles najednou: 34 exoplanet menších než obvod Neptunu obíhajících kolem červených trpaslíků, nejběžnější třídy hvězd. Na základě jejich odhadovaných hustot klasifikovali většinu z nich jako „vodní světy“ – příliš lehké na to, aby to byly jen kameny, příliš těžké a malé na to, aby to byly čistě plynné planety.
Voda v mléčné dráze
Rafael Luque to nazval „překvapivým vidět důkazy o tolika vodních světech obklopujících nejběžnější typ hvězdy v galaxii“. Z toho by se daly odvodit „obrovské důsledky pro hledání obyvatelných planet“. Vědci však vysvětlují, že vodu – nebo jinou, podobně lehkou molekulu – na povrchu pozorovaných planet téměř nenajdeme. V tom případě by kvůli blízkosti příslušných sluncí musela být plynná a tudíž by se zvětšil poloměr planet. To se ale při měřeních neprokázalo, a tak není naděje na velké oceány.
Skutečný důkaz, že se skutečně jedná o vodní světy, stále čeká, vysvětlil expert na exoplanety Jacob Bean z University of Chicago. Přesto řekl, že jej výsledek ,,překvapil“: ,,já a mnoho lidí ve výzkumné oblasti jsme předpokládali, že se jedná o suché, kamenné planety.“
Astronomka Johanna Teske z Carnegie Institution of Science’s Earth and Planets Laboratory, která se na studii nepodílela, poznamenala, že návrh vody kolem červených trpaslíků byl obzvláště přesvědčivý. Ale „všechny tři typy planet by mohly poskytnout potenciálně obyvatelné životní podmínky“. Včetně kamenné a plynné. Různí výzkumníci již navrhli hledat mimozemský život v systémech červených trpaslíků. V každém případě však nové analýzy poskytly důležitá vodítka k vyřešení hádanky vzniku a vývoje malých planet. A s pomocí výkonnějších dalekohledů lze v blízké budoucnosti očekávat další poznatky.
Zdroj: spiegel, Vapol
