Podařilo se. Po sedmi letech a 6,21 miliardách kilometrů sonda NASA OSIRIS-REx oficiálně dopravila na Zemi kapsli se vzácným prachem z asteroidu Bennu.
Vzorky prachu z asteroidu Bennu
Je to velký a neuvěřitelný úspěch. Výkon vesmírného mistrovství, inženýrství, obětavosti a dovedností. Ale přestože pouzdro dosáhlo svého cíle – Země – čeká ho nyní ještě spousta práce.
Vědci doufají, že analýza této kosmické hlíny přinese nové informace o zrodu Sluneční soustavy a o tom, jak se na Zemi dostaly stavební kameny života.
„Dnešní den představuje mimořádný milník nejen pro tým OSIRIS-REx, ale i pro celou vědu,“ říká hlavní výzkumník sondy OSIRIS-REx Dante Lauretta z Arizonské univerzity.
„Úspěšné doručení vzorků z Bennu na Zemi je triumfem společné vynalézavosti a důkazem toho, čeho můžeme dosáhnout, když se spojíme za společným cílem. Ale nezapomínejme – i když to může vypadat jako konec jedné neuvěřitelné kapitoly, je to skutečně jen začátek další. Nyní máme bezprecedentní příležitost analyzovat tyto vzorky a proniknout hlouběji do tajemství naší sluneční soustavy.“
Co se dělo s kapslí po přistání na Zemi
Velitelka vyzvedávání Jasmine Nakayamová na místě připevnila zabalenou kapsli k vrtulníku pro převoz do čisticího zařízení (NASA/Keegan Barber). Po vyzvednutí z pouště v Utahu se kapsle odvezla do přenosného čisticího zařízení, aby se minimalizovala kontaminace Země. Odhaduje se, že kapsle obsahuje 250 gramů materiálu, ale jistotu v podobě informací získáme až za několik dní.
Do čisticího zařízení smělo pouze šest lidí, oděných do speciálních obleků, nitrilových rukavic, návleků na boty, vlasů a vousů. Jejich úkolem bylo rozebrat kapsli, vyjmout – ale neotevřít – sběrnou nádobu, aby mohla být dopravená do Johnsonova střediska vesmírných letů NASA.
Tam vědci opatrně otevřou nádobu a provedou měření a inventarizaci vzorku v rámci příprav na další vědecké práce. Část vzorku se rozdělí pro vědce po celém světě k různým druhům analýz. Výsledky analýzy prvního pohledu NASA zveřejní 11. října.
Kapsli spustili vrtulníkem na parkoviště před hangárem s čistými prostory (NASA/Keegan Barber)
Hornina je tak vzácná, protože představuje velmi nedotčený záznam rané Sluneční soustavy. Předpokládá se, že vesmírná tělesa jako asteroid Bennu zůstala nezměněna od svého vzniku před přibližně 4,5 miliardami let.
Vesmírné vzorky
Vzorků vesmírných hornin máme zde na Zemi již poměrně dost. A to zejména v podobě meteoritů, které se nějakým způsobem dostaly na náš svět a zřítily se na jeho povrch. Ale vzorky, jako je sbírka sondy OSIRIS-REx z Bennu, jsou skutečně výjimečné.
„Tyto vzorky patří k nejčistším dostupným horninám. Na rozdíl od přirozených pádů meteoritů, které se mohou rychle kontaminovat naší atmosférou, vodou a biotou, jsou tyto horniny neposkvrněné. V případě Bennu tedy můžeme analyzovat nezkažené vzorky nejstarších objektů ve Sluneční soustavě,“ říká mineralog Nick Timms z Curtin University v Austrálii.
„Budeme schopni říci obrovské množství informací o tom, co se dělo, když Sluneční soustava nebyla ničím jiným než prachem a plynem, a o procesech, které spojily planety a vytvořily ingredience pro život na Zemi.“
Jeden z hlavních modelů, jak Země získala ingredience nezbytné pro život, zahrnuje dodání bombardováním asteroidy, a to na počátku historie Sluneční soustavy. Studium nedotčeného materiálu z asteroidů může vědcům pomoci odhalit pravděpodobnost tohoto modelu, ať už zcela nebo částečně.
Mise pro odběr vzorků z asteroidů
Můžeme také zjistit, jaké minerály a molekuly se vznášely v rané Sluneční soustavě. Již dříve se uskutečnily dvě mise na odběr vzorků z asteroidů, při nichž se na Zemi vrátil materiál. Obě mise provedla Japonská agentura pro výzkum vesmíru.
V roce 2010 dodala sonda Hayabusa na Zemi méně než miligram materiálu z asteroidu Itokawa, a to v důsledku poruchy mechanismu pro odběr vzorků. Hayabusa2, mnohem úspěšnější, dodala v roce 2020 5,4 gramu materiálu z asteroidu Ryugu. Z této nepatrné hrstky asteroidu se vědcům podařilo získat mnoho informací.
Našli zrnka hvězdného prachu staršího než Sluneční soustava, stavební kameny života, složku RNA, organické molekuly a ranou historii Ryugu jako dětské planety ve vnější Sluneční soustavě.
Odkud jsme vlastně přišli?
S padesátkrát větším množstvím materiálu vědci doufají, že jejich studium planetky Bennu pomůže vyřešit některé z největších záhad lidstva.
„Jde o pochopení našeho původu,“ řekl Lauretta již v roce 2020, „o řešení některých z nejzákladnějších otázek, které si jako lidé klademe: Odkud jsme přišli? A jsme ve vesmíru sami?“
Zdroje: sciencealert, TowPoint
