Jediné místo v Austrálii zásobovalo svět růžovými diamanty. Nyní výzkumný tým zjistil, jak kýžené drahé kameny získaly svou barvu. To by mohlo pomoci objevit nová ložiska.
Důl Argyle se uzavřel od listopadu 2020. Těžební společnost Rio Tinto zjistila, že povrchový důl v severozápadní Austrálii se po 37 letech a nálezu 865 milionů karátů surových diamantů ekonomicky vyčerpal. Argyle je jedinou známou lokalitou pro vzácné a proto vyhledávané růžové a červené diamanty. Dlouho nebylo jasné, jak mimořádné drahokamy v Argyle vznikly. Výzkumný tým z Austrálie ve spolupráci s geology z těžařské společnosti tvrdí, že nyní našli „chybějící přísadu“. Skupina zveřejnila výsledky v odborném časopise „Nature Communications“.
Růžové diamantové doly
Diamantové doly se obvykle nacházejí uprostřed kontinentů, v tektonicky zvláště stabilních částech – tzv. kratonech. Tam nalezený sopečný minerál kimberlit – pojmenovaný podle jihoafrického města Kimberley, nikoli podle australského regionu Kimberly, kam patří i Argyle – se považuje za zvláště bohatý na diamanty. Argyle se však nachází blízko pobřeží, ve švu mezi různými pevninami daleko od kratonu. Ve skutečnosti by tam neměly být vůbec žádné diamanty. Důl je však geologicky zvláštní: Nachází se v oblasti, kde se před zhruba 1,8 miliardami let srazily nyní pevně spojené pevniny regionu Kimberly a severní Austrálie, což je prý rozhodující rozdíl.
Dva ze tří faktorů pro vznik růžových diamantů již byly známy, vysvětlil v doprovodném prohlášení mineralog Hugo Olierook z Curtinovy univerzity v Perthu, hlavní autor studie. Zaprvé, uhlík se uložil několik stovek kilometrů hluboko v zemském plášti, místo toho, aby měl jen formu grafitu v mělčí hloubce. Zadruhé, srážka kontinentů zdeformovala krystalovou mřížku diamantů a zbarvila je – růžová pod poměrně lehčím tlakem, hnědá pod silnějším tlakem. Světle hnědé barvy Champagne a Cognac jsou v Argyle ještě běžnější než jiné, ale nejsou dostatečně lukrativní pro těžbu.
Ale třetí chybějící faktor byl spouštěč, který by vysvětlil, jak se krystaly mohly dostat na povrch. To vyžadovalo extrémní zrychlení, aby se karbon cestou nahoru neproměnil v grafit. Říká se, že to umožnilo natažení zemské kůry.
Vyhledejte „další Argyle“
Autoři australské studie pomocí jemných laserových paprsků určili stáří krystalů na zhruba 1,3 miliardy let. Což se jeví zhruba o 100 milionů let více, než se dosud předpokládalo. Podle Oliebrookovy skupiny to odpovídá době, kdy se rozpadl superkontinent Nuna, který sjednotil zemskou zemi v paleoproterozoiku.
Ačkoli oblasti dnešní Austrálie držely tehdy podle Oliebrooka pohromadě, byly „natažené“. V důsledku toho se otevřely „jizvy“ po předchozí srážce pevniny a magma jimi prostřelilo téměř rychlostí zvuku. Zahrnuje také: růžové diamanty. Násilnost erupce prý byla větší než jakákoliv sopečná erupce v historii lidstva.
Oliebrook má podezření, že podobné horské oblasti pocházející z konce superkontinentu Nuna mohou také obsahovat růžové diamanty. ,,Další Argyle“ by mohl být nalezen specifickým hledáním míst, kde se tři složky – hluboký uhlík, kontinentální kolize a následné protažení – spojily, vysvětlil výzkumník. Možné by byly oblasti v Kanadě, Rusku, jižní Africe a Austrálii. Některá z těchto možných míst však mohou být stále pokryta pískem a dalšími vrstvami půdy, říká se.
Zdroj: spiegel, Vapol
