Takový snímek je dosud unikátní: sonda ESA Solar Orbiter zachytila hmotu, která byla vyvržena do vesmíru miliony kilometrů od Slunce. Zemi nehrozilo žádné nebezpečí, alespoň tentokrát.
Zářící víry dosahují do vesmíru několik milionů kilometrů. Snímek zveřejněný Evropskou kosmickou agenturou Esa ukazuje masivní výron hmoty ze Slunce. Podle ESA jde o největší takovou erupci, která byla kdy vyfotografována – alespoň na snímku, který zároveň ukazuje celý sluneční disk.
Původ ze sondy Solar Orbiter
Pochází ze sondy Solar Orbiter a vyfotografoval se 15. února systémem ultrakrátkovlnného dalekohledu s vysokým rozlišením a odrazem UV záření. Erupce podle Esa přišla z odvrácené strany Slunce, což je vidět z toho, že ze směru pohledu sondy nejsou na slunečním kotouči viditelné žádné stopy po erupci. Nebylo to namířeno ani na Zemi. Spíše se oblouk sluneční plazmy, také známý jako protuberance, vzdaluje od Země.
Takové erupce se generují silnými magnetickými poli a jsou běžné. Obvykle vybuchují jen několik set tisíc kilometrů od povrchu Slunce. Na začátku února slabší sluneční bouře zaměřená na Zemi vyvrhla hned několik nově vypuštěných satelitů vesmírné společnosti SpaceX z oběžné dráhy.
Plánován varovný systém „Vigil“
Význačnost pozorovaná sondou Solar Orbiter se také detekuje jinými vesmírnými misemi, včetně některých, které nebyly zaměřeny na pozorování Slunce. Evropsko-japonská sonda Merkur Bepicolombo prostřednictvím svého radiačního monitoru ohlásila masivní nárůst částic. Událost pozorovala i sonda NASA Parker, která se má tento týden koordinovat se Solar Orbiter.
Přestože tentokrát nebyly k Zemi vyslány žádné potenciálně smrtící částice, ESA na své velkolepé fotografii vidí „důležitou připomínku nepředvídatelné povahy Slunce“. Aby se mohlo pozorovat vesmírné počasí utvářené sluncem a aby se mohlo vyvarovat před slunečními erupcemi. Proto agentura plánuje novou misi, která se má v polovině února pojmenovat „Vigil“. Její start se naplánoval na roky 2024 – 2026.
Od roku 2020 krouží Solar Orbiter kolem Slunce stále těsněji. Zorné pole dalekohledu s vysokým rozlišením závisí na aktuální poloze. Dosud nejblíže Slunci se má dosáhnout 26. března. Aktuálně byla vzdálenost stále dostatečně velká na zachycení celé erupce. Současný úhel záběru pokrývá až 3,5 milionu kilometrů neboli pětinásobek poloměru Slunce.
Zdroj: spiegel.de, Vapol.cz
