Ambice v čínském vesmírném programu rostou. Od příštího roku vytvoří satelitní síť ve spojení se zadní stranou Měsíce. Čína míří na pevnou stanici na družici Země.
Čína chce začít stavět přenosové satelity. Ty mají fungovat jako komunikační most mezi misemi na Měsíc a pozemními operacemi na Zemi do roku 2030. Informovala o tom čínská státní média.
Experimentální uspořádání družicové konstelace podpoří pokračující čínský program průzkumu Měsíce a výstavbu Mezinárodní výzkumné stanice Měsíce (ILRS), uvedla oficiální tisková agentura Xinhua. Citovala Wu Yanhua, hlavního vývojáře čínského projektu průzkumu vesmíru.
Satelitní síť Queqiao-2
Satelitní síť se má jmenovat Queqiao-2, což v překladu znamená Magpie Bridge 2, pojmenovaný podle mostu vyrobeného ze strak v čínském mýtu. Aby se stavba rozběhla, má se v roce 2024 vypustit družice komunikačního relé mezi odvrácenou stranou Měsíce a Zemí na podporu bezpilotních lunárních misí během tohoto desetiletí.
Astronauti na Měsíci do roku 2030
Čína letos plánuje zahájit misi Čchang-e-6 s cílem shromáždit měsíční vzorky ze starověké pánve na odvrácené straně Měsíce.
Mise Chang’e-7 se plánuje kolem roku 2026, aby prozkoumala měsíční zdroje na jižním pólu Měsíce s cílem dlouhodobě udržet lidské obydlí na Měsíci.
Poté má následovat mise Chang’e-8 kolem roku 2028, kdy se má postavit základní model ILRS. Čína se zatím zavázala k účasti na projektu od Ruska a Venezuely.
Čína chce dostat astronauty na Měsíc do roku 2030.
Mars a Venuše v dohledu
V další fázi se má kolem roku 2040 vytvořit základní konstelace, která má podporovat komunikaci, navigaci a služby dálkového průzkumu pro pilotované lunární a vesmírné mise na planety jako Mars a Venuše, řekl Wu.
V roce 2020 přivezla bezpilotní sonda Chang’e-5, pojmenovaná po bájné čínské bohyni Měsíce, první čínské vzorky měsíční půdy zpět na Zemi.
Čína se chce stát velkou vesmírnou velmocí. Čína uskutečnila první bezpilotní přistání na Měsíci v roce 2013. Zemi byla dříve zakázána účast na Mezinárodní vesmírné stanici kvůli obavám USA. Od roku 2022 je nepřetržitě obsazena samostatná čínská vesmírná stanice.
Zdroj: spiegel, Vapol
